Asi čtyřicet lidí, zejména Kurdů, v pátek demonstrovalo před Úřadem vlády v Praze proti zdlouhavým azylovým řízením a proti podmínkám v uprchlickém táboře v Kostelci nad Orlicí. Mezi demonstranty byly i rodiny i s dětmi. Některé se narodily už v České republice.

Rodina Saída Alího se třemi dětmi, z nichž dvě se narodily v České republice, dnes před úřad vlády přišla podle svých slov vyjádřit zoufalství. V uprchlickém táboře přežívá už pět let.

Organizátor akce Rašíd Chalíl řekl, že své stížnosti lidé vyjádřili v dopise a petici pro premiéra Petra Nečase a ministra vnitra Radka Johna. Žádají je o zlepšení podmínek v uprchlickém táboře a o zkrácení řízení, v němž se rozhoduje o udělení azylu. Vyjádření ministerstva vnitra ČTK zjišťuje.

„Obracíme se na vás, abychom vyjádřili své znepokojení nad porušováním lidských práv, jemuž jsou vystaveni kurdští žadatelé o mezinárodní ochranu v uprchlickém táboře v Kostelci nad Orlicí," uvedli.

Upozornili také na to, že humanitární situace sedmi rodin, které tam pobývají, je velmi špatná. V uprchlickém středisku podle nich panují nevyhovující a nedůstojné životní podmínky.

„Včera nám v táboře v Kostelci oznámili, že od nového roku nám vezmou ze společných kuchyní mikrovlnné trouby a omezí používaní rychlovarných konvic a dalších spotřebičů, protože ministerstvo vnitra musí šetřit,“ řekl pro Deník Referendum jeden z protestujících.

„Už teď nám snižují výkon mrazáků tak, že nemrazí. Roztékají se nám potraviny, kazí se nám maso. Když si někdo dovolí mrazák zapnout tak, aby mrazil, tak ho pracovníci tábora seřvou,“ stěžovala si jedna z kurdských žen, která dnes přišla protestovat proti podmínkám v českých azylových zařízeních.

Mezi protestujícími byla i paní Akyolová, která žije v táboře s šestičlennou rodinou v jednom pokoji vice než tři roky. Dvě z jejích téměř dospělých dětí jsou mentálně postižené a není jim umožněno chodit do školy. Sama paní Akyolová je vážně nemocná, ale nemůže se dovolat řádné lékařské péče.

Od nového roku uprchlíkům prý také bude omezena zdravotní péče, která ovšem už teď prakticky není. Doktoři žadatelům o azyl většinou bez řádného vyšetření píší, že „lékařský zásah může počkat až do vyřešení azylové záležitosti.“

Hygienické podmínky v zařízeních jsou na děsivé úrovni, říkal dnes další z protestujících. „Patnáct rodin má k dispozici jeden záchod a jednu koupelnu. Sprchy často špatně odtékají, proto dětem do špinavé vody stavíme židle, aby v té špíně nemusely stát a nenakazily se nějakou kožní nemocí, ale to v táboře zakazují,“ řekl pro Deník Referendum další z protestujících.

Jako jediní z politiků dnes kurdské uprchlíky přišli podpořit Zuzana Bebarová Rujbrová (KSČM) a exposlanec Václav Exner (KSČM).

Podle Chalíla pocházejí kurdští žadatelé o azyl ze Sýrie či z Turecka. V Turecku usilují o autonomii.

Na neúměrně dlouhou dobu čekání na rozhodnutí o azylu v ČR upozornila nedávno také právnička z Organizace pro pomoc uprchlíkům Eva Holá. Počet uprchlíků žádajících v tuzemsku o azyl od roku 2004 klesal, někteří však čekají na rozhodnutí roky. Řádná lhůta pro vyřízení je sice tři měsíce, žadatelé o mezinárodní ochranu pak ale zpravidla dostávají dopisy prodlužující lhůtu k vydání rozhodnutí.

V roce 2007 statistiky zaznamenaly 1878 žádostí o azyl a o rok později 1656, loni o ochranu požádalo jen 1258 lidí. Také počty cizinců, kterým byl azyl udělen, klesají. Zatímco v roce 2006 bylo úspěšných 268 žadatelů, o rok později jich azyl dostalo jen 191 a v roce 2008 celkem 157.

(Redakční poznámka Kurdove.ecn.cz: Jména dvou citovaných osob byla upravena tak, aby odpovídala českému přepisu, resp. jejich reálné podobě.)