| Kurdský poslanec íránského parlamentu Džáfar Ájínparast dnes vyjádřil nespokojenost s tím, že prezident Íránu Mahmúd Ahmadí Nežád mezi své kandidáty na členy budoucí vlády nezařadil představitele Kurdů. Podle íránské tiskové agentury Mehr dnes Ájínparast v parlamentu prohlásil: „Mezi Kurdy je řada schopných a kvalifikovaných lidí. Doufáme, že se budou moci uplatnit ve státním aparátu jako náměstci ministrů, velvyslanci v zemích sunnitského islámu, poradci prezidenta, generální guvernéři a guvernéři, a že s touto velkou národnostní skupinou nebude zacházeno necitlivě.“ Odvážný projev kurdského poslance evidentně narážel i na více než měsíc trvající nepokoje mezi obyvatelstvem íránského Kurdistánu. Mostafá Púr Mohammadí, jehož prezident nominoval na post ministra vnitra v nové vládě, dnes v parlamentním slyšení taktéž zmínil národnostní problémy v Íránu jako jedno ze zásadních témat, kterými se v úřadu hodlá zabývat.
Na situaci v íránském Kurdistánu minulý týden reagovala světová nevládní organizace Human Rights Watch, jejíž výzva k íránské vládě je k dispozici v českém překladu na těchto stránkách.
O nepokojích také v neděli 14.srpna informoval přední deník
New York Times. Postup íránských represivních složek v Kurdistánu minulý týden kritizovalo společné prohlášení několika kurdských opozičních a emigrantských skupin, kulturně-výzkumný Kurdský institut ve Washingtonu a tento týden pak i demonstranti před íránským velvyslanectvím v Londýně.
Demokratická strana íránského Kurdistánu (Hizbî dêmokratî Kurdistanî Êran) vydala 8.srpna prohlášení, ve kterém mj. stojí: „Kurdové jsou zklamaní nezájmem mezinárodního společenství o porušování jejich práv. Komise OSN pro lidská práva více než dvacetkrát odsoudila Islámskou republiku Írán, avšak zacházení její vlády s Kurdy a dalšími národnostními menšinami se vůbec nezlepšilo. Současná surová reakce proti pokojným demonstracím v kurdských městech je dalším jasným důkazem brutality režimu vůči Kurdům.“
Revoluční svaz íránského Kurdistánu (Yekîtî şorişgiranî Kurdistan), který vede Husajn Jazdán Paná, adresoval společný dopis generálnímu tajemníkovi OSN Kofimu Annanovi, iráckému prezidentovi Džalálu Tálabánímu a prezidentovi Regionu Kurdistán Masúdu Bárzánímu, ve kterém je žádá, aby se aktivně zabývali současnou situací Kurdů v Íránu. Jmenovitě Kofiho Annana vyzval, aby toto téma předložil Radě bezpečnosti OSN, neboť současné politické „klima v regionu je nepřátelské vůči právům a požadavkům Kurdů“.
Až po občanských nepokojích v íránském Kurdistánu byla zaznamenána zvýšená aktivita Strany Život za svobodu Kurdistánu (PJAK – Partiya Jiyan bo azadiya Kurdistan), která je napojena na bývalou PKK. Analytik Bill Samii z Rádia Svobodná Evropa dnes na základě íránských internetových zdrojů informoval, že PJAK poblíž města Wirmé (persky Orúmíje) vzala 11.srpna jako rukojmí čtyři důstojníky íránské policie, které pak 15.srpna propustila. Podle stejných zdrojů PJAK 16.srpna zaútočila na policejní stanici ve městě Maríván, přičemž zabila jednoho policistu a zranila dalšího. Samii dodává, že některé oficiální íránské zdroje obviňují právě PJAK z rozdmýchání nepokojů v Kurdistánu. Poslanec íránského parlamentu Mahmúd Nabí Rúdakí 9.srpna prohlásil, že „jedním z hlavních důvodů neklidu“ je údajná schůzka, na které měli v iráckém Kurdistánu jednat zástupci PJAK a americké armády. Po této schůzce se prý v kurdských městech Íránu začaly šířit letáky vyzývající ke stávkám a demonstracím proti zabíjení Kurdů.
Samii napsal: „Reakce Tehránu na současné nepokoje se odvíjí podle dosti typického vzorce: počáteční popírání vystřídala obvinění, že do událostí byly zapojeny zahraniční síly. Problémy však jsou dostatečně znepokojivé k tomu, aby k nim zahájila vyšetřování vláda i parlament.“
Vládní vyšetřování již skončilo, ale jeho výsledky nebyly zveřejněny. Proti tomu se opět ozval kurdský poslanec íránského parlamentu Džáfar Ájínparast, rodák z města Mahábád. Íránský deník Sijásate rúz citoval 7.srpna jeho řečnickou otázku: „Jak je možné, že zahraniční média mohla tyto události plně a zevrubně kritizovat, zatímco my ani nemůžeme dát lidem potřebné informace?“
|
