 |
|
Z P R A V O D A J S T V Í
| V iráckém Kurdistánu byly odhaleny přípravy teroristů na pumový útok. Informuje o tom dnešní zpráva agentury Reuters. Vozidlo naložené výbušninami bylo zajištěno v okolí města Duhók, které však – navzdory této události – zůstává snad úplně nejbezpečnějším městem v celém Iráku. Ačkoli se zabránilo teroristickému útoku, bylo jeho odhalení spojeno se dvěma oběťmi na životech.
Činitelé kurdských ozbrojených složek ...
<< celý text |
| Íránský ministr zahraničí Kamál Charrází v úterý 20.července vyslovil obvinění, že Izrael „využívá každé příležitosti k dezintegraci Iráku“. Informovala o tom íránská oficiální tisková agentura IRNA. Současně prohlásil, že „mezinárodní společenství musí respektovat územní integritu Iráku“. Téhož dne odvysílala turecká televizní stanice NTV mnohem výslovnější komentáře íránského velvyslance v Ankaře Fírúze Doulatábádího, který řekl: „Je jisté, že Izrael a Spojené státy usilují o vytvoření kurdského státu [v Iráku].“
Tyto projevy z Islámské republiky přicházejí v době výročí dosud neuzavřené kauzy íránské diplomacie – vraždy kurdského politika Abdurrahmána Kásimlú, ale zároveň i přesně ve stejný den, kdy irácký ministr obrany Házim Šálán otevřeně obvinil íránský režim z podpory terorismu v Iráku.
<< celý text |
| Firjál aš-Šejbání, redaktorka irácké sekce Rádia Svobodná Evropa, uskutečnila v sobotu 5.července interview s kurdským politikem Džalálem Tálabáním, který patří i mezi přední postavy veřejného života v současném Iráku – je zakladatelem a generálním tajemníkem Vlasteneckého svazu Kurdistánu, členem Přípravného výboru Irácké národní konference (shromáždění asi 1000 delegátů všech politických sil v Iráku, které se má uskutečnit na konci července v Bagdádu – pozn.red.) a donedávna též členem Prezidia Vládní rady Iráku.
Témata rozhovoru: postoj Kurdů k nové irácké vládě; soudní proces se Saddámem Husajnem; izraelská přítomnost v iráckém Kurdistánu; Arabové a federalismus; sjednocení obou kurdských autonomních vlád v Iráku.
<< celý text |
Vůdce iráckých Kurdů Džalál Tálabání řekl Právu:
I zločinci Saddámovi bych dal doživotí
Břetislav Tureček
Jaký jste měl pocit, když exprezident Saddám Husajn předstoupil minulý týden před tribunál v Bagdádu a vyslechl tam obvinění?
Bylo to naplnění mých snů a tužeb. Nechtěl jsem ho vidět mrtvého, ale zajatého a postaveného před soud, kde se bude ve spravedlivém procesu zodpovídat ze zločinů, které spáchal na iráckém národě.
Jste si jist, že bude dost důkazů o jeho vině?
O tom vůbec nepochybuji. Existuje obrovské množství dokumentů, masových hrobů, videozáznamů ...
...
* * * *
Džalál Tálabání (71 let) byl od mládí aktivní v kurdském emancipačním hnutí na severu Iráku. Za studií vstoupil do Demokratické strany Kurdistánu (kurdská zkratka PDK, anglická KDP), později byl i jejím funkcionářem a velitelem. V roce 1975 ale v konzervativním uskupení vyvolal rozkol a založil levicový Vlastenecký svaz Kurdistánu (kurdská zkratka YNK, anglická PUK), který dodnes vede. Také YNK se výrazně podílel na gerilové válce a po vytvoření autonomie nezávislé na Bagdádu v roce 1991 získal v kurdském parlamentu stejný počet křesel jako PDK. Tálabáního, považovaného za protřelého politika, pojí letitá rivalita s Bárzáním. Tento vztah také přispěl k občanské válce mezi Vlasteneckým svazem a Demokratickou stranou v 90. letech.
<< celý text |
| Tento týden začala turecká státní média vysílat „v regionálních jazycích a dialektech“. Každý pracovní den zazní některý z menšinových jazyků v tureckém státním rozhlase (TRT Radyo 1) a televizi (TRT 3). Kurdštině byla vyhrazena středa (pro většinový dialekt kurmándží, kterým v Turecku hovoří asi 10 miliónů lidí) a pátek (pro značně odlišný dialekt zázá, jenž má asi 2 milióny mluvčích). V ostatních dnech se vysílá bosensky (pondělí), arabsky (úterý) a čerkesky (čtvrtek).
Hned první menšinové vysílání, které se uskutečnilo v pondělí 7.června a které bylo vyhrazeno bosenštině, vyvolalo nečekanou reakci: předseda turecké Nadace přátel Bosny Saffet Erdem proti vysílání v bosenštině protestoval. „Kulturně i nábožensky jsme součástí tureckého národa a podporujeme Atatürkovy principy. Vadí nám, že jsme byli nedobrovolně zataženi do hry, kterou rozehráli ti, kdo chtějí rozdělit Turecko,“ citoval Erdemova slova deník Turkish Daily News.
<< celý text |
| Dnes po 14.hodině (středoevropského letního času) byli v Bagdádu slavnostně uvedeni do úřadu členové nového iráckého prezidia a kabinetu.
Mezi 33 členy vlády je 6 žen. Zástupci Kurdů v nejvyšších orgánech jsou Róž Šáwés (viceprezident), Barham Sálih (vicepremiér), Hóšjár Zébárí (ministr zahraničí), Latíf Rašíd (ministr vodních zdrojů), Bachtijár Amín (ministr pro lidská práva), Nasrín Barwárí (ministryně infrastruktury a veřejných prací) a Mámó Ósmán (státní ministr bez portfeje). S kurdským prostředím je také spjata asyrská politička Páskál Íšó (ministryně pro Iráčany v zahraničí).
Tři z nově jmenovaných kurdských ministrů opakovaně – naposledy v loňském roce – navštívili Českou republiku. Ještě během války v Iráku přicestoval do Prahy nynější ministr pro lidská práva Bachtijár Amín, který zde proslovil přednášky v Rádiu Svobodná Evropa a na Fakultě sociálních věd UK. V září 2003 pak byl na soukromé návštěvě české metropole Mámó Ósmán, který pracuje jako překladatel v Berlíně. Tento respektovaný příslušník jezídské náboženské komunity se v nejbližší době ujme postu iráckého ministra bez portfeje. Suverénně „nejčeštějším“ iráckým státníkem nadále zůstává staronový ministr kultury Mufíd al-Džazáirí, který loni – díky někdejšímu studiu v Československu a přetrvávajícím rodinným vazbám – nebyl v Praze poprvé ani naposledy.
(Následující seznam ...)
<< celý text |
| Městské ulice patří všem, nejen mužům. To je podstata petiční akce, kterou v pondělí 17.května zahájily ženy z města Séird (turecky Siirt) v tureckém Kurdistánu. Iniciátorky petice žádají, aby kavárny ve městě upustily od zvyku umisťovat stolky a židle před podnikem. Výzva je aktuální právě nyní, na začátku letního období.
„Ženy z města tento zvyk silně obtěžuje. Nemohou svobodně chodit po ulici,“ řekla Sevim Yıldız, jedna z autorek petice, deníku Turkish Daily News.
„Považuje se za neslušné, aby žena procházela kolem kaváren,“ píší noviny Turkish Daily News v souvislosti s peticí v Séirdu.
<< celý text |
| Načasovaná bomba, která v úterý 11.května vybuchla na rušném tržišti v severoiráckém Karkúku, usmrtila 4 lidi a dalších 23 zranila. Oznámila to tisková agentura AP a televizní stanice Al-Arabíja. Jak agentuře AP sdělil plukovník Anwar Muhammad Amín, který je velitelem policie v Karkúku, zasažené tržiště se nachází v městské čtvrti, kterou obývají převážně Kurdové.
Ve městě Karkúk, které je střediskem těžby ropy, žilo v roce 1957 podle tehdejšího sčítání lidu 48% Kurdů, 28% Arabů, 21% Turkmenů a menší podíl křesťanských Asyřanů a Chaldejců. Zejména po roce 1974 však irácký režim vystupňoval vyhánění nearabských obyvatel z oblasti a dosídlování Arabů.
Etnické napětí činí z Karkúku mimořádně atraktivní cíl pro teroristické síly. Ty zde navíc zúročují svou zlobu vůči iráckým Kurdům za to, že jich většina podporovala svržení Saddáma Husajna.
V průzkumu veřejného mínění, který kurdský týdeník Haulátí provedl v únoru 2003 ve městě Slémání, se 72% dotázaných vyslovilo pro americko-britskou vojenskou akci v Iráku.
<< celý text |
| Evropský soud pro lidská práva ve francouzském Štrasburku se v červnu chystá vyslechnout právníky, kteří zastupují předáka Strany pracujících Kurdistánu (PKK, nyní KADEK) Abdullaha Öcalana. Dnes o tom informoval turecký deník Turkish Daily News. Soud již loni rozhodl, že turecký proces, který v červnu 1999 skončil rozsudkem smrti nad Öcalanem, nesplňoval standardy spravedlivého soudu.
Öcalanovi advokáti byli do Štrasburku původně pozváni na dnešek, ale jejich slyšení se odročilo na 9.červen.
Turecko je signatářem Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čímž se také zavazuje respektovat usnesení Evropského soudu pro lidská práva. Tento orgán v březnu 2003 shledal, že při soudu s Öcalanem byla narušena ustanovení Úmluvy ohledně spravedlivého průběhu soudu, délky zadržování ve vazbě a zacházení se zadržovaným.
Pokud senát soudu letos v červnu potvrdí své předchozí stanovisko, může Evropská komise požádat Turecko, aby soudní líčení s Öcalanem opakovalo.
Podobná situace již nastala u procesu se čtveřicí bývalých kurdských poslanců v tureckém parlamentu. Soud, který se opakoval minulý měsíc, však potvrdil předchozí rozsudky.
<< celý text |
| V syrském Damašku začalo soudní řízení s celkem 27 mladistvými Kurdy. Včera o tom informovala tisková agentura AFP s odvoláním na kurdské zdroje. Mladí Kurdové, kteří byli zadrženi během březnových střetů, nyní čelí obvinění z „podněcování nepokojů, útoku na státní symboly, urážky hlavy státu, poškozování národního cítění, poškozování státního majetku a vybíjení oken automobilů“, jak doslova citovala agentura AFP. Obvinění, kteří trvají na své nevině, jsou zastupováni čtveřicí advokátů.
Kurdské skupiny v Sýrii uvádějí, že od letošního března byly v zemi pozatýkány stovky Kurdů. Zvýšený tlak může souviset i s kurdskou politikou v sousedním Iráku: syrský prezident Baššár al-Asad v rozhovoru s katarskou televizí Al-Džazíra koncem dubna prohlásil, že „federace založená na etnických skupinách je nebezpečná věc“. Jedná se o zřejmou narážku na politiku kurdských stran, které dlouhodobě usilují o federální uspořádání Iráku. Tento požadavek podporovala také všechna hlavní uskupení irácké opozice před svržením režimu Saddáma Husajna.
<< celý text |
| Turecký Státní bezpečnostní soud číslo 1 v Ankaře včera vynesl rozsudek, kterým potvrdil trest 15 let vězení pro čtyři bývalé kurdské poslance. Evropská komise ústy svého mluvčího Jean-Christopha Filoriho „ostře odsoudila“ tento krok a potvrdila, že „tento prvek bude muset být vzat v úvahu“ při posuzování turecké žádosti o členství v Evropské unii.
Advokát poslanců Yusuf Alataş je odhodlán podat odvolání k vyšší instanci tureckého soudnictví a zřejmě i k Evropskému soudu pro lidská práva, na základě jehož verdiktu se tento opakovaný proces konal.
Turecká vláda se ještě do konce dubna chystá předložit návrh zákona, jímž by státní bezpečnostní soudy v Turecku přestaly fungovat.
<< celý text |
| Dnes má Státní bezpečnostní soud v Ankaře vynést konečný rozsudek v odvolacím procesu se čtyřmi bývalými poslanci tureckého parlamentu.
Kurdští poslanci, z nichž nejznámější je politička Leyla Zana, byli v prosinci 1994 odsouzeni k 15 letům vězení za údajnou podporu extremistické Strany pracujících Kurdistánu (PKK). Zana a její kolegové Hatip Dicle, Orhan Doğan a Selim Sadak jsou dosud v žaláři.
Evropský soud pro lidská práva v červenci 2001 označil původní soudní proces s kurdskými politiky za nespravedlivý (téměř všichni svědkové později prohlásili, že jejich výpovědi byly vynucovány násilím) a vyžádal si jeho revizi. K té mohlo dojít až po odpovídající změně tureckého zákona v srpnu 2002. Nové přelíčení probíhá v současné době za zájmu politiků Evropské unie, pro něž bude práce soudu hrát velkou roli při rozhodování o případném členství Turecka v Unii. Jak ale řekl nejmenovaný poslanec Evropského parlamentu, jehož cituje deník Turkish Daily News, nynější proces se podle jeho pozorování v ničem neliší od původního.
Paradoxem je, že soudní proces je znovu veden před státním bezpečnostním soudem (DGM –
Devlet Güvenlik Mahkemesi). Existence tohoto typu soudů je předmětem mezinárodních rozpaků a patří mezi překážky turecké kandidatury do Evropské unie.
<< celý text |
| Bývalý kurdský partyzán Bábakr Zébárí byl v neděli 18.října jmenován „vrchním vojenským poradcem“ v Iráku. To fakticky znamená nejvyšší pozici v nově budovaných ozbrojených silách země.
Armádnímu generálovi Zébárímu je 57 let a pochází z oblasti severovýchodně od Mósulu. Je absolventem Irácké vojenské akademie, kde prošel leteckým a výsadkářským výcvikem. Stal se uznávaným velitelem v silách protivzdušné obrany. Roku 1973 zběhl z irácké armády, aby se připojil ke kurdskému povstání Mistafy Bárzáního. Významně pomohl vnést vojenský řád do oddílů kurdských partyzánů – péšmarga.
<< celý text |
| Letošní filmový festival Jeden svět uvede dokumentární snímek z íránského Kurdistánu. Kde slova nestačí (Beyond Words) je název svědectví o obřadech islámských mystiků řádu kádirí, které natočil v USA působící kurdský režisér Džahánšáh Ardalán.
Film trvá 39 minut a byl dokončen v roce 2003.
Projekce v Praze:
čtvrtek 15.4.2004 – 17:00 – Bijásek Kotva, Revoluční 1 (v pasáži napravo od vchodu do obchodního domu Kotva, společná vrátnice s kasinem) – dotazy po skončení filmu zodpoví prof. Luboš Kropáček;
pondělí 19.4.2004 – 17:00 – kino Evald, Národní třída 28 – dotazy po skončení filmu zodpoví Helena Krulichová-Ghassemlou.
Projekce v dalších městech:
Plzeň: čtvrtek 22.4.2004 – 20:30 – Měšťanská beseda – Divadélko JoNáš, Kopeckého sady 13
České Budějovice: pondělí 26.4.2004 – 15:00 – kino Kotva, Lidická 235
Olomouc: středa 28.4.2004 – 17:00 – Divadlo hudby, Denisova 47
Ústí nad Labem: středa 28.4.2004 – 20:00 – Klub Circus, Velká Hradební 33
Liberec: čtvrtek 29.4.2004 – 15:00 – Lidové sady – Experimentální studio, Lidové sady 425 / 1
Uherské Hradiště: pátek 30.4.2004 – 19:00 – S.Klub, Velehradská 875 (budova gymnázia)
Pardubice: středa 5.5.2004 – 18:00 – Divadlo 29, Sv.Anežky České 29
Opava: čtvrtek 13.5.2004 – 17:30 – Klub Classic No 5, Hálkova 32
<< celý text |
| Nedělní komunální volby v Turecku skončily drtivým vítězstvím vládnoucích umírněných islamistů i vzestupem tureckých nacionalistů. Podpora levice se naopak oslabila. Kurdské hlasy byly dosud nebývale roztříštěné.
Prokurdsky orientovaná Lidová demokratická strana (DEHAP – Demokratik Halk Partisi) utrpěla ztráty v oblasti, kde se přirozeně očekávala její podpora. Právě vládnoucí Strana spravedlnosti a prosperity (AKP – Adalet ve Kalkınma Partisi) zaznamenala největší úspěchy i v Kurdistánu.
V tureckém Kurdistánu, kde předvolební boj tradičně oživuje polozapomenuté kmenové antagonismy, bylo v souvislosti s posledními volbami zabito 8 lidí. Neobjasněný zůstává incident z İğdiru, kde maskovaní muži zastřelili jednoho člověka a dva další těžce zranili. Jejich oběti právě jely autobusem k volební místnosti.
<< celý text |
| Nejteplejšími městy Kurdistánu jsou Karkúk, Tilkéf a Šingál (vesměs v Iráku). Nejnižší teploty hlásí Kars, Wán a Ézirgán (v Turecku).
<< celý text |
| Multikulturní centrum a Kurdské občanské sdružení
pořádají večer o Kurdech
ve středu 24.3. od 19 hodin
v divadle Alfréd ve dvoře v Praze.
Program:
1. úvodní slovo (Helena Krulichová-Ghassemlou, manželka zavražděného politika Abdul Rahmana Ghassemlou – viz naše stránky a Kurdish Media, případně týdeník Respekt č.31 / 2000);
2. diapozitivy z iráckého Kurdistánu (Marie Matušková, starostka obce Višňová);
3. přestávka (stylové občerstvení – zajišťuje Kurdské občanské sdružení);
4. premiéra filmu Vyznavači Anděla Páva – českého dokumentu o jezídech.
Jak se tam dostat?
Adresa: Divadlo Alfréd ve dvoře, Františka Křížka 36, Praha 7 – Holešovice
Metro: stanice Vltavská (trasa C)
Tramvaj: zastávka Kamenická (linky 1, 8, 15, 25, 26), případně Strossmayerovo náměstí (linky 5, 8, 12, 14, 17)
<< celý text |
| Včera v Sýrii utichly týden trvající násilnosti, které vypukly po fotbalovém zápase v pátek 12.března. Syrská oficiální verze hovoří o 25 mrtvých, z toho 19 v provincii Al-Hasaka (na severovýchodě Sýrie) a 6 v provincii Halab (na severu Sýrie). Tento počet, do něhož jsou zahrnuti civilisté i příslušníci policie, udal syrský ministr vnitra Alí Hádž Hammúd. Generální tajemník jedné ze zakázaných kurdských stran v Sýrii, Abdalhamíd Darwíš, jehož citovala agentura AFP, uvádí bilanci 40 mrtvých.
Kurdové obviňují syrské orgány, že násilí daly volný průchod a že arabští útočníci proti Kurdům byli koordinováni s vládnoucí stranou Baas. Mluví o tom například Ibrahim Alcholbec z londýnské iniciativy Kurdský projekt pro lidská práva v britském deníku
Guardian.
Amnesty International vyslovila obavy, že důsledkem zabití Kurdů mohlo být „nahodilé nebo nadměrné použití síly“ ze strany syrských bezpečnostních sil a že „usmrcení i zatčení se možná stali terčem jen kvůli kurdskému původu“. Současně Amnesty International žádá „nezávislé a nestranné vyšetření případů násilné smrti“.
<< celý text |
| V Praze se dnes před Velvyslanectvím Syrské arabské republiky demonstrovalo za práva Kurdů v Sýrii a za spravedlivé řešení jejich současné vážné situace. Demonstrace se odehrála za vzorové spolupráce státní policie a obešla se bez incidentů. Asi 60 demonstrantů, převážně Kurdů žijících v České republice, bylo zaraženo naprostým nezájmem médií (s výjimkou fotografa ČTK) i společností pro lidská práva. Kurdské občanské sdružení, které tuto historicky první kurdskou politickou manifestaci v ČR pořádalo, o ní totiž předem zaslalo zprávu širokému spektru organizací.
V průběhu týdne se ve větších městech západní Evropy konaly kurdské demonstrace ...
<< celý text |
| Rašíd Chalíl pochází z kurdského města Kámišló (Al-Kámišlí) v Sýrii, kde dodnes žijí jeho nejbližší příbuzní. O aktuálním neklidu v oblasti informoval následovně:
Nepokoje na jihu Kurdistánu pokračují již třetí den. Situaci v místě dění průběžně sleduji telefonicky. Jak v posledním telefonickém rozhovoru z Kámišló sdělil kurdský aktivista a intelektuál Ibráhím Júsif, momentálně dochází k největším a nekontrolovaným násilnostem ve městě Hasaka, kterým vláda dala volný průchod. Ozbrojení arabští extremisté v Hasace na potkání zabíjejí Kurdy, ničí a rabují jejich obchody a další majetek a veřejně obtěžují kurdské ženy. Přesné počty mrtvých a zraněných v Hasace zatím nebyly zjištěny, odhadují se však na desítky.
Nemocnice v Kámišló je přeplněna těžce i smrtelně raněnými. Příčinou jejich zranění jsou vesměs postřelení, která jim způsobily zbraně syrských bezpečnostních jednotek poté, co dal starosta města v pátek 12.března (krátce po vypuknutí konfliktů) pokyny ke střelbě do davu místních kurdských obyvatel. Podle informací očitých svědků starosta podnítil střelbu tím, že sám jako první vypálil rány ze své soukromé pistole.
Více informací včetně fotografií a videonahrávek poskytují internetové stránky:
KurdishMedia
Amûdê
Qamişlo
Efrîn
<< celý text |
| Včerejší utkání první ligy kopané v Sýrii mezi mužstvy měst Dér az-Zór a Kámišló (Al-Kámišlí) přerostlo v násilné střety mezi fanoušky a následně i ozbrojenými silami. Utkání se konalo v kurdském městě Kámišló. Do města přijelo asi
2 000 fanoušků arabského Dér az-Zóru, kteří skandovali hesla urážející Kurdy a oslavující Saddáma Husajna. Toto sdělení kurdských zdrojů citovala i televize Al-Arabíja. Ještě před začátkem zápasu propukly násilnosti.
Podle agentur Reuters a AP fanoušci Dér az-Zóru začali házet kamení a další předměty po domácích divácích i hráčích. Zápas se proto vůbec nesehrál. Násilí si vyžádalo 5 mrtvých, z toho 3 děti. Většina obětí byla zřejmě ušlapána, když lidé utíkali ze stadiónu před napadením. Zranění utrpělo více než 100 lidí, z toho nejméně 4 byli postřeleni.
Rašíd Chalíl z Kurdského občanského sdružení v ČR uvádí, že incident vykazuje známky koordinace se syrskými bezpečnostními složkami. Podle něj byli příznivci domácího týmu před vstupem na stadión prohledáni, zatímco fanoušci hostů byli evidentně ozbrojeni – kamením, holemi a dokonce i pistolemi s tlumičem.
Zdroj ze Svazové strany Kurdů v Sýrii hovoří o tom, že syrská armáda zasáhla proti místnímu obyvatelstvu a že počet mrtvých převyšuje 20.
<< celý text |
| Obyvatelé
severního Kurdistánu jsou tento týden konfrontováni se situací, jaká je povědomá mnoha Čechům: turecké úřady varovaly, že v přehradách na horním toku Eufratu prudce stoupá voda a hrozí záplavy. Po otevření přehradních propustí by mohlo dojít k zaplavení některých vesnic podél Eufratu, které proto byly evakuovány. Informovaly o tom turecké deníky citované agenturou Anadolu. Hladina vody v přehradách se zvýšila po prudkých deštích a tání sněhu v jihovýchodní Anatolii.
<< celý text |
| Tisíce Kurdů vyšly v pondělí 8.března do ulic iráckého města
Karkúku, aby oslavily přijetí irácké prozatímní ústavy. Manifestanti nesli vlajky Kurdistánu a provolávali: „Ať žije Kurdistán.“ Při střelbě, která doprovázela demonstraci, však zemřely 3 osoby a dalších 21 bylo zraněno. Včera o tom informovala BBC s odvoláním na agenturu AFP. Není jasné, zda za mrtvé a raněné mohou zbloudilé kulky ze střelby do vzduchu, která bývá na celém Blízkém východě tradičním projevem radosti, nebo zda se střílelo při násilných potyčkách, ve které demonstrace přerostla.
Jak řekl náčelník policie ...
<< celý text |
| Včera podepsalo 25 členů irácké Vládní rady tzv. Zákon o správě iráckého státu v přechodném období (arabsky Kánún idárat ad-daula al-irákíja fi-l-fatra al-intikálíja), který je fakticky dočasnou ústavou pro Irák. Kurdů, kteří představují čtvrtinu irácké populace, se výslovně týkají paragrafy 9 (úřední jazyky), 46 (soudní systém), 53 (administrativní rozdělení) a 54 (Regionální vláda Kurdistánu) přijatého dokumentu. Mnozí mediální komentátoři si v souvislosti s Kurdy všímají paragrafu 61 (referendum o budoucí ústavě Iráku), který vykládají jako ustanovení šité na míru Kurdům.
Stěžejní význam má paragraf 4, který zakotvil Kurdy dlouho požadované federální uspořádání Iráku. Přesto Zákon uvádí, zřejmě s ohledem na již znatelné znepokojení některých sousedů Iráku z kurdských požadavků, že toto federální uspořádání „se zakládá na geografických a historických danostech, nikoli na původu, rase, národnostní a národní příslušnosti nebo náboženském vyznání“.
Paragrafy iráckého Přechodného správního zákona, které se týkají Kurdů:
Paragraf 9
Arabština a kurdština jsou úřední jazyky Iráku. Iráčané budou mít zaručeno právo na to, aby jejich děti na půdě státních vzdělávacích institucí v souladu s učebními osnovami získávaly vzdělání ve svém mateřském jazyce, jako je turkmenština, syrština či arménština, nebo v jakémkoli dalším jazyce na půdě soukromých vzdělávacích institucí. Rozsah pojmu „oficiální jazyk“ a způsob uplatňování tohoto paragrafu bude definován zákonem a bude zahrnovat:
1) vydávání oficiálního tisku v obou jazycích;
<< celý text |
| Nový násilný incident v Karkúku přispěl k opětovnému zvýšení napětí v tomto etnicky smíšeném iráckém městě. Místní turkmenský politik Sáduddín Arkídž, jehož cituje zpráva agentury Reuters, žádá „OSN, Ligu arabských států a Organizaci islámské konference o vyslání mírových jednotek, které by v Karkúku udržovaly bezpečnost a zabránily vypuknutí občanské války“.
K násilí došlo v neděli 29.února, kdy byla napadena kancelář Fronty iráckých Turkmenů, hlavní politické strany této etnické skupiny v Iráku. Útočníci, kteří se zřejmě rekrutovali z řad etnických Kurdů, zdemolovali inventář kanceláře včetně irácké státní vlajky a vlajky iráckých Turkmenů. Zranění ani oběti na životech nebyly hlášeny.
„Odsuzujeme všechny činy, které přispívají ke zhoršení bezpečnostní situace v Karkúku,“ řekl agentuře Reuters Árif Kurbání z Vlasteneckého svazu Kurdistánu. Sdělil, že tato ani žádná jiná politická strana nehrála v útoku žádnou roli; současně ale prohlásil, že násilí vyprovokovali samotní Turkmeni tím, že stříleli do vzduchu. Zástupci Fronty iráckých Turkmenů se však hájí, že střelbou oslavovali návrat svých delegátů z Bagdádu. Tam byla právě v neděli schválena předběžná verze irácké ústavy.
<< celý text |
| Žáci v tureckých školách budou moci v rámci školní výuky navštěvovat hodiny alevitského náboženství. Jak 25.února informoval deník Turkish Daily News, turecké ministerstvo školství a Ústředí pro náboženské záležitosti se dohodly na vytvoření příslušných učebnic. Ministerstvo již zahájilo přípravné studie k tomu, jaká látka a ve kterých ročnících se má vyučovat.
V Turecku, které má 65 miliónů obyvatel, žije zhruba 10 miliónů alevitů. Toto specifické náboženství na pomezí islámu není v zemi oficiálně uznáno. Velkou část alevitů tvoří Kurdové. Většina alevitů se soustřeďuje na kurdsko-tureckém pomezí kolem měst Kahramanmaraş, Malatya, Sivas, Erzincan, Erzurum, Tunceli a Amasya.
<< celý text |
| Dnes bude ve dvou tisícovkách kinosálů v USA uveden film The Passion of the Christ (Umučení Kristovo), který režíroval a produkoval Mel Gibson. Tento australský herec, patřící mezi hollywoodské hvězdy a současně známý jako přesvědčený katolík, načasoval premiéru na Popeleční středu, tedy právě dnešní den, kdy podle římskokatolického kalendáře začíná předvelikonoční Velký půst.
Zvláštností filmu, jehož děj vychází z posledních hodin Ježíšova života, je jeho jazyková stránka: pro navození autentičnosti se dialogy mezi herci vedou výhradně v latině a aramejštině. Zatímco latinsky v dané době hovořili představitelé římské správy (jako Pontský Pilát), semitská aramejština byla hovorovou řečí židovského obyvatelstva Palestiny. Syrština, která z aramejštiny vychází, je dodnes liturgickým jazykem několika křesťanských církví a jakou živou řeč ji používá asi čtvrt miliónu mluvčích ve všech částech Kurdistánu, v Iráku a v Sýrii, stejně jako v emigrantských komunitách v USA, Austrálii a západní Evropě. Vysílá v ní satelitní televize Assyria Sat a několik dalších televizních a rozhlasových kanálů.
Otčenáš v syrštině (aramejštině):
Abún dbašmajjá
Netkaddaš šmách
Tété malkútách
Nehué sebjánách
Ajkanná dbašmajjá áf baraá
Havlan lachman dsúnkánan jaumáná
Uašbóklan chauvén
Ajkanná dáf chnan šbakn lchajjávén
Ulá taallan lnesjóná ellá pásan men bíšá
Mettul d díláchí malkútau chajlau tešbóchtá
L álam álmín
Ámín
<< celý text |
| Etnicky smíšené irácké město Karkúk dnes zažilo sebevražedný bombový útok, který stál život 13 osob, vesměs policistů. Nejméně 45 lidí utrpělo zranění. Cílem atentátu se stalo prostranství před policejní stanicí v převážně kurdské čtvrti Rahímáwá. K útoku došlo krátce po 8.hodině ranní, kdy je před stanicí soustředěno nejvíce policistů kvůli střídání směn. Terorista řídil trhavinou naložený automobil, se kterým narazil do vozidla irácké policie.
<< celý text |
| Turecko nabídlo, že přijme do ošetřování některé z kurdských civilistů, kteří utrpěli zranění při dvou smrtících explozích sebevražedných atentátníků v Hauléru (Arbíl), hlavním městě iráckého Kurdistánu. Celkem se již v Ankaře nachází 22 zraněných iráckých Kurdů.
<< celý text |
| Město Slémání (As-Sulajmáníja) v iráckém Kurdistánu v sobotu zažilo demonstraci za referendum o budoucnosti regionu. Podle zprávy deníku Financial Times měl pochod asi 10 000 účastníků, převážně studentů a učitelů. Nekonal se pod oficiální záštitou žádné z velkých politických stran iráckých Kurdů. Někteří z demonstrantů se otevřeně vyjadřovali za nezávislost iráckého Kurdistánu.
Demonstrace může souviset s neformálním petičním hnutím za urychlené referendum v Kurdistánu. Podle Financial Times se již na petici s tímto požadavkem shromáždilo 1,5 miliónu podpisů, což je asi třetina veškeré kurdské populace v Iráku. Organizátoři petice odhadují, že 85% signatářů by v referendu volilo nezávislost.
<< celý text |
| V neděli 8.února bylo v iráckém městě Karkúku zadrženo 5 osob, když se pokoušely nastražit trhaviny v pobočkách dvou hlavních stran iráckých Kurdů. Stalo se tak týden poté, co exploze sebevražedných atentátníků v sídlech těchto stran – Demokratické strany Kurdistánu a Vlasteneckého svazu Kurdistánu – ve městě Haulér (Arbíl) připravily o život 109 lidí.
Policejní velitel Šérkó Šákir, citovaný ve zprávě agentury AFP, uvedl, že pětice zadržených pochází z jihoiráckého města Amára. Současně sdělil, že jejich politická příslušnost i motiv jejich konání zůstávají zatím neznámé.
V okolí města Karkúk se nacházejí vydatná naleziště ropy, ze kterých až do počátku 70.let pocházela hlavní část irácké těžby. Podle sčítání lidu z roku 1957, které se považuje za poslední nezmanipulovanou statistiku v Iráku, žilo v Karkúku s okolím 48% Kurdů, 28% Arabů, 21% Turkmenů a menší podíl křesťanských Asyřanů a Chaldejců. Zejména v 70.letech však odsud irácký režim hromadně vysídloval nearabské obyvatelstvo. Po pádu Saddáma Husajna v Karkúku opakovaně došlo k násilnostem, z nichž největší poznamenaly vstup do roku 2004.
<< celý text |
| Počet obětí dvou souběžně provedených bombových útoků v iráckém Kurdistánu dosáhl 109. Uvádí to zpráva agentury Associated Press.
V tomto týdnu se na internetu objevil arabsky psaný text, jehož autoři prohlašují, že útok zorganizovali. Prohlášení vydala blíže neznámá skupina Džajš ansár as-sunna (Armáda stoupenců islámské tradice), která rovněž na internetu uvádí seznam atentátů, jež v Iráku spáchala počínaje 24.prosincem 2003.
<< celý text |
Výtah ze záznamu tiskové konference ve Washingtonu
po setkání amerického ministra zahraničí Colina Powella
s jeho tureckým protějškem Abdullahem Gülem
29.ledna 2004
Powell:
Vedli jsme přínosnou diskusi. Potvrdil jsem panu ministrovi, že plně podporujeme územní jednotu Iráku. V současné době se vedou závažné rozhovory jak uvnitř Vládní rady, tak mezi Vládní radou jako celkem a představiteli kurdských oblastí. Velvyslanec Bremer se rovněž účastní těchto rozhovorů, stejně jako my zde přítomní, a to v kontaktu s našimi tureckými přáteli.
Hledáme správný model pro ústavní zákon o administrativním uspořádání, jak se plán oficiálně nazývá, i pro to, jak budou zajištěny proporce zastoupení tak, abychom uspokojili všechny existující zájmy – zájmy Kurdů, kteří žádají určitou míru autonomie, ale s tím, že se budou považovat za součást státu a že budou uznávat jeho hlavní město jako východisko ústředních pravomocí státu.
Toto všechno vylaďujeme. Bude to nějaký čas trvat, ale snažíme se zajistit, abychom vzali v úvahu zájmy všech stran a zejména zájmy Turků.
<< celý text |
| Vládní rada Iráku v úterý 27.ledna oznámila, že prošetří seznam jednotlivců a institucí, kteří před invazí do Iráku údajně přijímali finanční prostředky od režimu Saddáma Husajna. Seznam, který má být založen na dokumentech iráckého ministerstva ropného hospodářství, v neděli 25.ledna zveřejnil irácký deník Al-Madá. Vyšetřování jeho věrohodnosti bude zahájeno také v Bulharsku, Jordánsku a pravděpodobně i v Egyptě.
Na seznamu figuruje celkem 270 jednotlivců a institucí ze 46 zemí. Pokud se podklady ukáží jako pravdivé, bude to znamenat, že dotyční byli systematicky upláceni podíly z prodeje irácké ropy, aby se ve svých zemích veřejně zastávali Saddámovy diktatury. Největšími institucemi, na nichž leží stín obvinění, jsou Ruská pravoslavná církev, Komunistická strana Ruské federace, Liberálně demokratická strana Ruska (kterou vede Vladimir Žirinovskij), Kongresová strana v Indii a Organizace pro osvobození Palestiny.
Nejvýše postaveným z obviněných jednotlivců je současná indonéská prezidentka Megawati Sukarnoputri. Nepřímo je obviněn také bulharský prezident Georgi Prvanov, jehož postkomunistická Bulharská socialistická strana figuruje na iráckém seznamu.
<< celý text |
| Na letošním ročníku filmového festivalu Febiofest se bude promítat turecký snímek Propaganda, který do jisté míry odráží reálie Kurdistánu. Děj filmové satiry je zasazen do roku 1948 na turecko-syrskou hranici.
Projekce:
Praha
Palace Cinemas – Slovanský dům (sál 10), sobota 24.1., 13:15
tamtéž, čtvrtek 29.1., 20:45
Brno
Palace Cinemas – Velký Špalíček, úterý 3.2., 23:50
Ostrava
Multikino Cinestar, čtvrtek 5.2., 21:00
Anotace filmu (převzato z katalogu Febiofestu):
Příběh vychází ze skutečné situace v Turecku roku 1948. Celník Mehdi vyplní úřední rozkaz z Ankary a nechá natáhnout dráty mezi Tureckem a Sýrií ve svém kraji. Teprve pak on i jeho sousedé zjistí, že polovina vesnice zůstala „v cizině“. Učitelka nemůže k žákům, lékař k nemocným, snoubenci se nemohou vzít. Všichni potřebují pas, ale kolem je poušť a do města nikdo nejezdí... Chytrá, divácky vděčná tragikomedie o bezohlednosti úředních předpisů a o lásce k vlasti podává zajímavý obraz Turecka těsně po druhé světové válce. Připomíná stále živý konflikt mezi politickými rozhodnutími a každodenní realitou.
Rok výroby: 1999
Délka filmu: 110 min.
Jazyk: turecky, francouzské titulky
Režisér: Sinan Çetin
Kamera: Rebekka Has
Scénář: Sinan Çetin, Gülin Tokat
Střih: Aylın Tinel
Hudba: Sezen Aksu
Hrají: Metin Akpınar, Kemal Sunal, Melten Cumbul, Rafet El Roman
<< celý text |
|
Turecko se chystá vyjádřit znepokojení nad federálními požadavky iráckých Kurdů
Anadolu, 19.ledna 2004
ANKARA – Ankara během návštěvy premiéra Receba Tayyıba Erdoğana ve Spojených státech vyjádří své výhrady k požadavkům iráckých Kurdů na to, aby v Iráku byla vytvořena federace na etnickém základě.
Diplomatické zdroje v pondělí 19.ledna uvedly, že Turecko vysvětlí svůj názor na budoucnost Iráku během Erdoğanovy návštěvy USA, která se má uskutečnit koncem ledna.
Jistý vysoký činitel uvedl, že existuje nesoulad mezi tím, co se říká ve Washingtonu a co se dělá v Iráku. Dodal, že během setkání se poukáže na tento nesoulad. Podle něj bude americkým činitelům řečeno, že by mohli poškodit Irák a že irácký lid by na tento postoj mohl doplatit.
Na obvinění iráckých Kurdů, že se Turecko a jiné sousední země vměšují do vnitřních záležitostí Iráku, tentýž činitel uvedl, že Turecko nemá v úmyslu zasahovat do vnitřních záležitostí žádné země, avšak pokud by iráčtí Kurdové způsobili nesnáze v regionu, pak tento region má právo promluvit.
<< celý text |
- obsahový redaktor: Petr Kubálek (kurdistan@centrum.cz)
|
|
|
