 |
|
Z P R A V O D A J S T V Í
| Turecko nabídlo, že přijme do ošetřování některé z kurdských civilistů, kteří utrpěli zranění při dvou smrtících explozích sebevražedných atentátníků v Hauléru (Arbíl), hlavním městě iráckého Kurdistánu. Celkem se již v Ankaře nachází 22 zraněných iráckých Kurdů.
<< celý text |
| Město Slémání (As-Sulajmáníja) v iráckém Kurdistánu v sobotu zažilo demonstraci za referendum o budoucnosti regionu. Podle zprávy deníku Financial Times měl pochod asi 10 000 účastníků, převážně studentů a učitelů. Nekonal se pod oficiální záštitou žádné z velkých politických stran iráckých Kurdů. Někteří z demonstrantů se otevřeně vyjadřovali za nezávislost iráckého Kurdistánu.
Demonstrace může souviset s neformálním petičním hnutím za urychlené referendum v Kurdistánu. Podle Financial Times se již na petici s tímto požadavkem shromáždilo 1,5 miliónu podpisů, což je asi třetina veškeré kurdské populace v Iráku. Organizátoři petice odhadují, že 85% signatářů by v referendu volilo nezávislost.
<< celý text |
| V neděli 8.února bylo v iráckém městě Karkúku zadrženo 5 osob, když se pokoušely nastražit trhaviny v pobočkách dvou hlavních stran iráckých Kurdů. Stalo se tak týden poté, co exploze sebevražedných atentátníků v sídlech těchto stran – Demokratické strany Kurdistánu a Vlasteneckého svazu Kurdistánu – ve městě Haulér (Arbíl) připravily o život 109 lidí.
Policejní velitel Šérkó Šákir, citovaný ve zprávě agentury AFP, uvedl, že pětice zadržených pochází z jihoiráckého města Amára. Současně sdělil, že jejich politická příslušnost i motiv jejich konání zůstávají zatím neznámé.
V okolí města Karkúk se nacházejí vydatná naleziště ropy, ze kterých až do počátku 70.let pocházela hlavní část irácké těžby. Podle sčítání lidu z roku 1957, které se považuje za poslední nezmanipulovanou statistiku v Iráku, žilo v Karkúku s okolím 48% Kurdů, 28% Arabů, 21% Turkmenů a menší podíl křesťanských Asyřanů a Chaldejců. Zejména v 70.letech však odsud irácký režim hromadně vysídloval nearabské obyvatelstvo. Po pádu Saddáma Husajna v Karkúku opakovaně došlo k násilnostem, z nichž největší poznamenaly vstup do roku 2004.
<< celý text |
| Počet obětí dvou souběžně provedených bombových útoků v iráckém Kurdistánu dosáhl 109. Uvádí to zpráva agentury Associated Press.
V tomto týdnu se na internetu objevil arabsky psaný text, jehož autoři prohlašují, že útok zorganizovali. Prohlášení vydala blíže neznámá skupina Džajš ansár as-sunna (Armáda stoupenců islámské tradice), která rovněž na internetu uvádí seznam atentátů, jež v Iráku spáchala počínaje 24.prosincem 2003.
<< celý text |
Výtah ze záznamu tiskové konference ve Washingtonu
po setkání amerického ministra zahraničí Colina Powella
s jeho tureckým protějškem Abdullahem Gülem
29.ledna 2004
Powell:
Vedli jsme přínosnou diskusi. Potvrdil jsem panu ministrovi, že plně podporujeme územní jednotu Iráku. V současné době se vedou závažné rozhovory jak uvnitř Vládní rady, tak mezi Vládní radou jako celkem a představiteli kurdských oblastí. Velvyslanec Bremer se rovněž účastní těchto rozhovorů, stejně jako my zde přítomní, a to v kontaktu s našimi tureckými přáteli.
Hledáme správný model pro ústavní zákon o administrativním uspořádání, jak se plán oficiálně nazývá, i pro to, jak budou zajištěny proporce zastoupení tak, abychom uspokojili všechny existující zájmy – zájmy Kurdů, kteří žádají určitou míru autonomie, ale s tím, že se budou považovat za součást státu a že budou uznávat jeho hlavní město jako východisko ústředních pravomocí státu.
Toto všechno vylaďujeme. Bude to nějaký čas trvat, ale snažíme se zajistit, abychom vzali v úvahu zájmy všech stran a zejména zájmy Turků.
<< celý text |
| Vládní rada Iráku v úterý 27.ledna oznámila, že prošetří seznam jednotlivců a institucí, kteří před invazí do Iráku údajně přijímali finanční prostředky od režimu Saddáma Husajna. Seznam, který má být založen na dokumentech iráckého ministerstva ropného hospodářství, v neděli 25.ledna zveřejnil irácký deník Al-Madá. Vyšetřování jeho věrohodnosti bude zahájeno také v Bulharsku, Jordánsku a pravděpodobně i v Egyptě.
Na seznamu figuruje celkem 270 jednotlivců a institucí ze 46 zemí. Pokud se podklady ukáží jako pravdivé, bude to znamenat, že dotyční byli systematicky upláceni podíly z prodeje irácké ropy, aby se ve svých zemích veřejně zastávali Saddámovy diktatury. Největšími institucemi, na nichž leží stín obvinění, jsou Ruská pravoslavná církev, Komunistická strana Ruské federace, Liberálně demokratická strana Ruska (kterou vede Vladimir Žirinovskij), Kongresová strana v Indii a Organizace pro osvobození Palestiny.
Nejvýše postaveným z obviněných jednotlivců je současná indonéská prezidentka Megawati Sukarnoputri. Nepřímo je obviněn také bulharský prezident Georgi Prvanov, jehož postkomunistická Bulharská socialistická strana figuruje na iráckém seznamu.
<< celý text |
| Na letošním ročníku filmového festivalu Febiofest se bude promítat turecký snímek Propaganda, který do jisté míry odráží reálie Kurdistánu. Děj filmové satiry je zasazen do roku 1948 na turecko-syrskou hranici.
Projekce:
Praha
Palace Cinemas – Slovanský dům (sál 10), sobota 24.1., 13:15
tamtéž, čtvrtek 29.1., 20:45
Brno
Palace Cinemas – Velký Špalíček, úterý 3.2., 23:50
Ostrava
Multikino Cinestar, čtvrtek 5.2., 21:00
Anotace filmu (převzato z katalogu Febiofestu):
Příběh vychází ze skutečné situace v Turecku roku 1948. Celník Mehdi vyplní úřední rozkaz z Ankary a nechá natáhnout dráty mezi Tureckem a Sýrií ve svém kraji. Teprve pak on i jeho sousedé zjistí, že polovina vesnice zůstala „v cizině“. Učitelka nemůže k žákům, lékař k nemocným, snoubenci se nemohou vzít. Všichni potřebují pas, ale kolem je poušť a do města nikdo nejezdí... Chytrá, divácky vděčná tragikomedie o bezohlednosti úředních předpisů a o lásce k vlasti podává zajímavý obraz Turecka těsně po druhé světové válce. Připomíná stále živý konflikt mezi politickými rozhodnutími a každodenní realitou.
Rok výroby: 1999
Délka filmu: 110 min.
Jazyk: turecky, francouzské titulky
Režisér: Sinan Çetin
Kamera: Rebekka Has
Scénář: Sinan Çetin, Gülin Tokat
Střih: Aylın Tinel
Hudba: Sezen Aksu
Hrají: Metin Akpınar, Kemal Sunal, Melten Cumbul, Rafet El Roman
<< celý text |
|
Turecko se chystá vyjádřit znepokojení nad federálními požadavky iráckých Kurdů
Anadolu, 19.ledna 2004
ANKARA – Ankara během návštěvy premiéra Receba Tayyıba Erdoğana ve Spojených státech vyjádří své výhrady k požadavkům iráckých Kurdů na to, aby v Iráku byla vytvořena federace na etnickém základě.
Diplomatické zdroje v pondělí 19.ledna uvedly, že Turecko vysvětlí svůj názor na budoucnost Iráku během Erdoğanovy návštěvy USA, která se má uskutečnit koncem ledna.
Jistý vysoký činitel uvedl, že existuje nesoulad mezi tím, co se říká ve Washingtonu a co se dělá v Iráku. Dodal, že během setkání se poukáže na tento nesoulad. Podle něj bude americkým činitelům řečeno, že by mohli poškodit Irák a že irácký lid by na tento postoj mohl doplatit.
Na obvinění iráckých Kurdů, že se Turecko a jiné sousední země vměšují do vnitřních záležitostí Iráku, tentýž činitel uvedl, že Turecko nemá v úmyslu zasahovat do vnitřních záležitostí žádné země, avšak pokud by iráčtí Kurdové způsobili nesnáze v regionu, pak tento region má právo promluvit.
<< celý text |
| Do Ankary přijel na oficiální návštěvu Barham Sálih, vysoký představitel iráckého Vlasteneckého svazu Kurdistánu.
V pátek 16.ledna ho přijal náměstek ministra zahraničí Ugur Ziyal.
Podle zprávy agentury
Anadolu se oba politici shodli na nutnosti zachovat územní jednotu Iráku. Sálih poukázal na starší kořeny kurdské autonomie v Iráku (uznané již roku 1974) a na skutečnost, že její území bylo po roce 1991 takřka nezávislé. Ve stejnou dobu se ovšem turecký premiér Recep Tayyıp Erdoğan několikrát ostře vyjádřil proti kurdským požadavkům na federální uspořádání Iráku. Ve středu 14.ledna je označil za „hru s ohněm“ a téhož dne na schůzce se členem Správní rady Iráku Abdalazízem Hakímem vyslovil podezření, že hlavním cílem kurdských skupin je kontrola ropných zdrojů.
<< celý text |
| Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International vydala 9.ledna tiskové prohlášení, jímž upozorňuje na chystaný soudní proces s 8 kurdskými aktivisty v Sýrii. Ti měli v neděli 11.ledna stanout před soudem za to, že v červnu 2003 demonstrovali před kanceláří Dětského fondu OSN v Damašku za větší práva Kurdů v Sýrii. „Sýrie je povinna uznat legitimní práva Kurdů a dalších menšin,“ říká Amnesty International a zmiňuje se také o velmi špatných podmínkách, v nichž byli muži zadržováni: sedm z nich se nacházelo v celách o velikosti 1 x 1,5 m a poslední, právník Muhammad Mustafá, byl „ubytován“ na toaletě s výměrou 80 x 80 cm.
Výsledek soudního procesu, který proběhl v neděli, zatím není znám.
Prohlášení se dotýká situace dalších dvou kurdských vězňů v Syrské arabské republice, kteří byli zadrženi při jiné kurdské manifestaci v Damašku. Od jejich zadržení v prosinci 2002 je nesměli navštívit příbuzní, lékaři ani advokáti. V podobném stavu se nachází i jiný syrský Kurd, zadržovaný na neznámém místě od prosince 2003 kvůli účasti na demonstraci v Halabu. Jak Amnesty International podotýká, v srpnu 2003 zemřel v syrské policejní vazbě Chalíl Mustafá, národností opět Kurd. Jeho tělo, které bylo 8 dní po Mustafově zadržení vráceno rodině, neslo známky mučení – Mustafá měl mj. frakturu lebky a vyražené oko.
<< celý text |
| Jak informovala satelitní televize Al-Arabíja, výbuch nastražené bomby dnes usmrtil nejméně dva lidi ve čtvrti Al-Kádisíja, která je předměstím iráckého Karkúku. Jedná se o další v řadě násilných incidentů, které poznamenaly přelom roku v Karkúku.
Po demonstraci Turkmenů a Arabů z posledního dne roku 2003, která si dle konečných údajů vyžádala 4 mrtvé, americké jednotky zvýšily přítomnost v ulicích města a vyhlásily noční zákaz vycházení. Rovněž prohledaly karkúcké pobočky obou největších kurdských politických uskupení – Demokratické strany Kurdistánu i Vlasteneckého svazu Kurdistánu, z jehož kanceláře vyšla střelba proti turkmenským a arabským demonstrantům. V obou kancelářích byly zabaveny samopaly a granátomety. V noci na pondělí 5.ledna se právě pobočka Vlasteneckého svazu stala terčem palby z granátometu.
<< celý text |
| Dnes zažilo irácké město Karkúk demonstraci Turkmenů a Arabů proti budoucímu začlenění oblasti do kurdské autonomie. Pochodu se dle očekávání mělo účastnit několik tisíc lidí. Podle prvotních zpráv došlo k násilnostem a 2 demonstranti byli zastřeleni. Již v srpnu 2003 po menších demonstracích Turkmenů následovaly střety, které si vyžádaly 13 mrtvých.
Agenturou AP citovaný plukovník irácké policie Sálim Táhá uvedl, že kurdští ozbrojenci zastřelili 2 účastníky demonstrace a dalších 16 zranili. Činitel Vlasteneckého svazu Kurdistánu Džalál Džauhar však prohlásil, že šlo o reakci na střelbu, která z davu demonstrantů směřovala proti kanceláři této politické strany.
<< celý text |
| V pondělí 22.prosince demonstrovaly tisíce Kurdů ve městě Karkúku, jehož populaci dříve tvořili převážně Kurdové, Turkmeni a křesťanští Asyřané, ale od 70.let je irácký režim vystěhovával a dosídloval Araby. Účastníci demonstrace požadovali vtělení Karkúku do autonomního iráckého Kurdistánu. Ten byl vyhlášen v roce 1974, ale provincie, jejímž střediskem je Karkúk, do jeho rámce zahrnuta nebyla.
Zahrnutí Karkúku do kurdské autonomie má i podporu oficiálních kurdských představitelů v Iráku. Den před manifestací prohlásil předseda Demokratické strany Kurdistánu Masúd Bárzání, že Kurdové svůj nárok na město zakládají na historických právech, nikoli na jeho bohatých ropných zdrojích.
Zda bude etnicky smíšený Karkúk s okolím skutečně přičleněn do kurdské autonomie, o tom by mělo rozhodnout referendum v příštím roce. Klíčové v něm zřejmě budou hlasy turkmenské menšiny, která se federalismu zatím nezdá nakloněna. Odmítavý je i postoj Turecka, které turkmenské strany v Iráku podporuje. Mezi Turkmeny a Kurdy již v oblasti došlo ke krvavým střetům, které si v srpnu 2003 vyžádaly 13 obětí na životech.
<< celý text |
| Svržený irácký prezident Saddám Husajn byl v sobotu 13.prosince, ve 20:26 místního času, dopaden americkými jednotkami. Dříve nejmocnější muž Iráku měl u sebe revolver a 750 000 amerických dolarů v hotovosti. Jak napsal deník New York Times, informaci vedoucí k jeho zadržení poskytl Američanům v sobotu ráno jeden z příslušníků jeho tikrítského klanu.
K Saddámovu venkovskému úkrytu, ležícímu v oblasti ad-Dúr asi 15 km jižně od města Tikrít, však mohly poodhalit stopy i další zdroje. Britský list Independent dnes vyslovil domněnku, že onou „blízkou osobou“, která poskytla rozhodující informace, možná byla Saddámova druhá manželka Samíra Šáhbandar, nyní žijící v Libanonu. Britský deník Financial Times upozorňuje, že prvotní informace ukazovaly i podíl kurdských složek na vypátrání Saddáma. Ze Saúdské Arábie financované arabské listy Al-Hajá a Aš-Šark al-ausat – oba vycházející v Londýně – dokonce naznačují, že do věci mohla být zapojena íránská zpravodajská služba.
Saddámovo vyjádření k některým z nejtemnějších stránek jeho vlastní i celonárodní minulosti se pokusili získat čtyři současní iráčtí představitelé, kteří ho navštívili v zajetí. Když byl dotázán na chemický útok proti kurdskému městu Halabdža, trval Saddám – stejně jako ve svých dřívějších oficiálních prohlášeních – na tom, že za masakrem 5 000 kurdských civilistů v roce 1988 nestál jeho režim, nýbrž Írán. A co masové hroby desítek tisíc dalších Iráčanů? Na to Saddám Husajn řekl: „Běžte se zeptat jejich příbuzných. Byli to buď zloději, nebo dezertéři, co utekli z války v Íránu nebo v Kuvajtu.“
<< celý text |
| V úterý 9.prosince se v Kennedyho středisku, hlavní koncertní síni americké metropole, uskutečnil koncert Iráckého národního symfonického orchestru. Na programu se podílel i Washingtonský symfonický orchestr a cellový virtuos Yo-Yo Ma. V publiku byli přítomni americký prezident George Bush a ministr zahraničí Colin Powell. Ve středu 10.prosince byl na stejném místě uspořádán vzdělávací program pro 260 školních dětí a mládeže. Součástí orchestru je i šestičlenná kurdská folklórní skupina Garján. Ta žáky seznámila s lidovou hudbou Kurdů a s nástroji, které s v ní užívají: děti si prohlédly píšťalu bálábán, loutny úd a tár, housle kamánča, cimbál santúr, tamburínu daf a buben zarb. Právě skladby pro bicí nástroje se setkaly s největším úspěchem.
<< celý text
|
| Ve městě Haulér (Arbíl), které je metropolí kurdské autonomie v Iráku, bylo 1.prosince uvedeno do provozu mezinárodní letiště. Jak sdělila agentura Reuters, první mezinárodní let ze Spojených arabských emírátů přistál na letištní ploše, která dříve sloužila vojenským účelům. Na transformaci letiště se podílely kurdské ozbrojené složky (péšmarga) i 101.výsadková divize americké armády. Podobně se připravuje civilní letiště u dalšího velkého kurdského města Slémání (Sulajmáníja).
<< celý text |
| Podle sdělení agentury AFP z 25.listopadu má Norsko vyhostit Malá Krékára, zakladatele radikální skupiny Ansár al-islám (Stoupenci islámu). Irácký Kurd Krékár, jenž měl v Norsku status uprchlíka od roku 1991, bude navrácen zpět do Iráku.
Skupina Ansár al-islám (Stoupenci islámu), kterou Krékár původně založil pod názvem Džund al-islám (Armáda islámu), zahájila operace v iráckém Kurdistánu během září 2001. Podařilo se jí ovládnout asi 16 vesnic v provincii Slémání (Sulajmáníja). Jsou jí připisovány některé pumové útoky, k nimž v iráckém Kurdistánu od té doby došlo. Podle cestovních pasů, které zabavil Vlastenecký svaz Kurdistánu, i podle zjištění amerických zpravodajských služeb se k Ansár al-islám v roce 2002 připojili členové sítě Al-Káida poté, co padly její základny v Afghánistánu.
<< celý text |
Aktuální denní a noční teploty ve vybraných městech Kurdistánu.
<< celý text |
| Akce za propuštění Öcalana v İstanbulu
18.listopadu zablokovala dvacítka demonstrantů nejvyšší, sedmé patro jedné z budov tureckého ministerstva spravedlnosti. Aktivisté, kteří se označili za příslušníky blíže neznámé Iniciativy mládeže za sociální smír, rozvinuli transparenty požadující „demokratické řešení kurdského problému“ a „uzavření věznice İmralı”, kde je jako jediný vězeň od roku 1999 držen vůdce bývalé PKK Abdullah Öcalan. Demonstranty, kteří bránili zaměstnancům v odchodu z budovy, zadržela policie.
Masakry v İstanbulu: Kurdové se obávají zneužití
Načasování a způsob organizace sebevražedných výbuchů, které v tureckém Istanbulu 15.a 20.listopadu zabily nejméně 50 lidí, ukazují na struktury Al-Káidy. Ta se k nim i přihlásila společně s dříve neznámou Frontou útočníků z islámského velkého Východu.
Někteří Kurdové v Turecku však mají obavy, že předpokládaná bezpečnostní opatření se obrátí proti nim. „Útoky v İstanbulu budou mít zásadní dopad na domácí politickou scénu. Můžeme sledovat další omezování již omezených práv a svobod“, prohlásil Ahmet Turan Demir, bývalý předseda prokurdské Lidové demokratické strany.
<< celý text |
| Kurdská strana KADEK (Kongres pro svobodu a demokracii v Kurdistánu), která je nástupnickou organizací bývalé PKK (Strana pracujících Kurdistánu), dnes oznámila chystané rozpuštění a přejmenování. Podle sdělení serveru
KurdishMedia
má být zformována „nová skupina, která bude celokurdská a jež bude o práva Kurdů usilovat cestou vyjednávání“.
Původní PKK (Partiya karkerên Kurdistan) se ustavila v roce 1978. S cílenými teroristickými a vojenskými akcemi v jihovýchodním Turecku začala roku 1984. Vůdce strany Abdullah Öcalan byl zadržen a odsouzen v roce 1999. Loni se strana přejmenovala na Kongres pro svobodu a demokracii v Kurdistánu (Kongreya azadî û dêmokrasiya Kurdistan) a současně proklamovala mírové metody zápasu.
Přesto v tureckém Kurdistánu dále sporadicky dochází ke srážkám mezi ozbrojenci z KADEK
a tureckou armádou. Na území severního Iráku má mít základny až 5000 příslušníků KADEK. Turecký ministr zahraničí Abdullah Gül včera informoval o vojenském zásahu, který v Iráku proti KADEK provedla americká armáda společně s péšmargy – členy milic iráckých Kurdů. Může se jednat o akci na základě nezveřejněné americko-turecké dohody ze září 2002, jíž se USA údajně zavázaly k pacifikaci strany KADEK v severním Iráku.
<< celý text |
| Ve městě Van na kurdském východě Turecké republiky bylo otevřeno Soukromé centrum pro výuku kurdštiny. Jak informoval server KurdishMedia, podle vyjádření ředitele střediska se v něm za jediný den nashromáždila tisícovka přihlášek do jazykových kurzů.
Turecké legislativní reformy z listopadu minulého roku umožnily vyučovat kurdštinu (a další jazyky menšin žijících v Turecku) v soukromých institucích, nikoli ve státních školách. Soukromé kurzy musí schválit ministerstvo školství, pod jehož záštitou a kontrolou se pak výuka koná. Z tohoto důvodu – kdy státní instituce mohou navenek používat výhradně úřední jazyk – nesmělo Soukromé centrum pro výuku kurdštiny ve Vanu umístit na svou budovu vývěsní štít v kurdštině.
<< celý text |
| Karkúk, Irák, 25.října
Teroristé v Iráku zaútočili palnými zbraněmi na autobus s kurdskými sportovci, kteří se v sobotu odpoledne vraceli do severoiráckého města Karkúku z turnaje v taekwondu.
Jak informovala televizní stanice Sky News, zraněno bylo 11 členů týmu, z nichž jeden při přepadení utrpěl ztrátu oka. Stav dalších dvou ze zraněných je vážný.
Družstvo se během soboty zúčastnilo soutěže v Bagdádu. Když se téhož dne vracelo do Karkúku, stal se jeho autobus těsně před vjezdem do města terčem střelby teroristů.
„Jsme otřeseni, neboť se v Iráku jedná o první teroristický útok na sportovce,“ řekl stanici Sky News fotbalový trenér Ámú Bábá. „Nikdo nečekal, že si teroristé vyberou za terč sportovce, jejichž poselstvím je mír a bratrství.“
<< celý text |
| Dnešním dnem začíná Džažná džimáíjá Šéch Adí (Skupinová slavnost k poctě šejcha Adího), nejdůležitější svátek v kalendáři jezídského náboženství. Koná se od 6. do 13.října. Letos ho mohou provázet zpřísněná bezpečnostní opatření, neboť Mír Tahsín-beg – vrchní administrativní představitel jezídů – se 17.září stal terčem pokusu o atentát.
<< celý text |
| Před dvěma měsíci začal v Mósulu vycházet Kánijá spí (Bílý pramen), první a zatím jediný časopis Kurdů jezídského vyznání v Iráku. Většina článků je v arabštině, do budoucna se však uvažuje o zařazování textů v kurdštině a angličtině. Šéfredaktor Salím Bašír Sádik ar-Rašdání říká, že magazín je v současné době dostupný pouze v Iráku, ale cílem je jeho distribuce ve všech oblastech, kde jezídé žijí, zejména pak v Turecku. Na ty se chce, jak uvedl dále, zaměřit po rozšíření časopisu o kurdské články.
<< celý text
|
| Přední turecký deník Turkish Daily News, vydávaný v angličtině, se zabývá velkým tureckým tématem posledního týdne: parlament v Ankaře projednává návrh zákona, který by se týkal členů kurdské militantní organizace PKK. Deník vysvětluje: „Nový návrh zákona podaný ministrem vnitra předpokládá beztrestnost pro ty militanty, kteří se nedopustili jiného zločinu než členství v zakázané organizaci a nakonec se vzdali státním složkám. Těm, kteří spáchali násilné činy, mají být rozsudky sníženy o polovinu až tři čtvrtiny, pokud orgánům poskytnou informace o své nelegální činnosti. Vůdcové nezákonné organizace mají být z navrhované amnestie vyloučeni.“
List současně cituje výhrady dvou zástupců nevládního sektoru v zemi. Ti na připravovaném zákonu přinejmenším nevidí nic nového oproti „zákonům kajícnosti“, které již několik let v Turecku platí v omezenějším rozsahu.
<< celý text |
V závěru prvního letního dne bude možné v Praze vidět a slyšet kurdskou hudbu. V rámci koncertu Uprchlíci uprchlíkům vystoupí se svou skupinou Rašíd Chalíl, irácký Kurd žijící v Teplicích.
<< celý text |
| Poslední vydání týdeníku Respekt (číslo 24 / 9.–15.6.2003) na straně 11 obsahuje interview s Vojtěchem Ceplem. Ten byl květnu jako člen Ústavního soudu České republiky pozván do Iráku, aby tam přispěl k práci odborné komise jako specialista na majetkové restituce. V krátkém, ale informativním rozhovoru s redaktorem Markem Švehlou hovoří mj. o nuceně arabizovaném iráckém městě Kirkúk (kurdsky též Karkúk): „Kurdové jsou organizovaní a vědí, že se nesmějí domáhat majetků živelně, dlouho se ale udržet nedají.“
<< celý text |
| Jihovýchod dnešní Turecké republiky je převážně domovem Kurdů. Vedle nich však v oblasti žijí i další společenství, mezi nimi tzv. Asyřané – křesťané několika východních církví, jejichž mateřským jazykem je syrština. Většina z několika tisíc Asyřanů v Turecku opustila své domovy během 80.let za faktické občanské války v zemi. Stejně jako Kurdové odcházeli do větších měst na západě Turecka (v čele s İstanbulem), ale raději a častěji do západní Evropy. Od roku 2000 se s celkovým uklidněním situace v tureckém Kurdistánu začaly objevovat i první vlny asyrských navrátilců a roku 2001 vydalo turecké ministerstvo vnitra oběžník, kterým vyzvalo k usnadnění podmínek reemigrace těchto obyvatel.
Deník Turkish Daily News, který je hlavním tureckým listem vycházejícím v angličtině, dnes informoval o zatím poslední akci tohoto typu.
<< celý text |
| Po květnovém – do detailů dosud nevyjasněném – příměří mezi americkou armádou a íránskou extrémní organizací Modžáhedíne chalk (Svatí bojovníci za lid) by mohla následovat další kapitola ve vztazích obou subjektů.
Modžáhedíne chalk, kteří se dříve těšili podpoře Saddáma Husajna, dosud setrvávají na iráckém území a jejich další status zůstává otevřenou otázkou. V polovině května americká armáda zahájila odzbrojování těchto milic. Jak ovšem tvrdí poslední nedělní vydání britského deníku Telegraph, některé kruhy na Ministerstvu obrany USA zřejmě budou prosazovat aktivní spolupráci s touto skupinou. Modžáhedíne chalk by tak mohli „sehrát podobnou roli jako Severní aliance v Afghánistánu,“ jak napsal britský list.
<< celý text |
| V sobotu 10.května zahájila 4.pěchotní divize americké armády odzbrojování skupiny Modžáhedíne chalk (Lidoví svatí bojovníci). Informaci předcházely zprávy o blíže neupřesněné dohodě o neútočení mezi americkou armádou a Modžáhedíne chalk. To vyvolalo znepokojení zejména v Íránu, proti jehož islámskému režimu jsou zacíleny akce této marxisticko-islamistické skupiny.
Modžáhedíne chalk v 80.letech získali útočiště v Saddámově Iráku. Režim zneužíval jejich ozbrojených složek proti vlastním menšinám – v největší míře takto byli nasazeni roku 1991 proti povstáním šíitů a posléze Kurdů. V reportáži, kterou 10.května přinesl saúdsko-dubajský zpravodajský televizní kanál Al-Arabíja, člen Modžáhedíne chalk představený jako Ghulám Rází hovořil o nedávných srážkách s kurdskými milicemi, k nimž došlo poblíž města Chánikín.
<< celý text |
| Televize Al-Džazíra dnes informovala o demonstraci obyvatel irácké provincie Dijálá proti přítomnosti organizace Modžáhedíne chalk (Lidoví svatí bojovníci) na území celého Iráku. Oslovení demonstranti poukazovali na svazky této skupiny se svrženým režimem Saddáma Husajna i na to, že její milice byly režimem dříve zneužívány k zásahům proti iráckým civilistům.
Podle Cofera Blacka, koordinátora protiteroristické politiky na Ministerstvu zahraničí USA, je příměří s Modžáhedíne chalk pouze taktickým rozhodnutím amerických velitelů a je třeba ho chápat jako „předehru ke kapitulaci této skupiny”, jak sdělila agentura Reuters dne 30.dubna.
<< celý text |
| Podle televize Al-Džazíra má íránská radikální organizace Modžáhedíne chalk dosud asi 15 000 bojovníků na iráckém území. Její mluvčí Fáteme Ramazání vyjádřila naději, že budoucnost jim přinese dobré vztahy s USA a že nebudou muset opustit území Iráku. Ramazání vyzvedla, že Spojené státy považují íránský režim za součást „osy zla“, což se shoduje s postojem této marxisticko-islamistické strany.
<< celý text
|
Stovky íránských Kurdů, kteří donedávna pobývali v uprchlickém táboře at-Táš ve středním Iráku, odešly směrem na hranici s Jordánskem, kde chtějí nově žádat o azyl. Podle informací televize Al-Džazíra pocházejí žadatelé o azyl převážně z řad příslušníků organizace Modžáhedíne chalk (Lidoví bojovníci). Této frakci, která figuruje na americkém a britském seznamu teroristických skupin, dříve Saddámův režim poskytoval útočiště.
<< celý text |
Za poslední 3 dny bylo v iráckých městech Karkúk a Chánikín zabito 14 osob označených za „bývalé agenty irácké strany Baas“. Informovala o tom dnešní zpráva z agentury IRNA. Jejich vraždy byly vesměs činy osobní msty.
<< celý text |
| Český rozhlas 6 uvede zítra, ve čtvrtek 17.4., debatu o Kurdech, jíž se zúčastní Břetislav Tureček, Maríwán Madžíd a Petr Kubálek.
Debata se vysílá od 17:10 do 18:00. Rozpis frekvencí Českého rozhlasu 6 (pouze střední vlny: 1071 kHz, 1233 kHz, 1287 kHz) lze najít zde.
<< celý text |
| Zatímco ještě dnes ráno hovořily zprávy z města Karkúk (obvykle uváděného pod arabským názvem Kirkúk) o ozbrojeném odporu na jeho předpolí, odpoledne bylo všechno jinak. Milice Vlastenecké strany Kurdistánu vstoupily do města bez znatelného odporu.
Až desetitisíce řadových Kurdů přišly v závěsu za příslušníky milic – péšmarga – z území autonomního Kurdistánu. Mnoho příchozích je z řad uprchlíků, kteří z Karkúku a jeho okolí pocházejí. Jen v 90.letech (systematická arabizace totiž probíhala už dříve) bylo 120 000 Kurdů, Turkmenů a Asyřanů vysídleno z této oblasti do „užšího“, autonomního Kurdistánu.
<< celý text |
| „Jakmile už dlouho očekávaná válka proti Iráku začne, nemusí trvat dlouho. Umírněně optimistický rozvrh by mohl vypadat následovně: souběžné nálety, povstání šíitů a manévry koaličních pozemních sil během prvního dne. Do čtvrtého dne by podstatná část spojeneckých pozemních jednotek měla stanout před Bagdádem. Do sedmého dne by hlavní město padlo. Ke čtrnáctému dni by byl poražen nejvýraznější organizovaný odpor, s výjimkou elementů izolovaných uvnitř města.“
Takto popsal svou představu o průběhu vojenské akce proti Iráku americký generál Wesley Clark, který byl vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě během let 1997 až 2000, kdy rovněž řídil nasazení jednotek NATO v Kosovu.
Jeho scénář pro válku v Iráku, jehož překlad zde přinášíme, vyšel v „londýnských Timesech“ již 5.března, tedy plných 15 dní před skutečným začátkem operací. Tento hypotetický nástin lze porovnat jak s mnoha jinými, které se nyní vynořují, tak se skutečným průběhem války, jak se bude den za dnem odkrývat.
<< celý text |
Přehled současné situace, jak jej přinesla tisková agentura United Press International.
<< celý text |
Ve středu 5.února 2003 se pozornost bez nadsázky všech světových médií upírala k vystoupení amerického ministra zahraničí Colina Powella, v němž měl před Radou bezpečnosti OSN odtajnit některé závažné zpravodajské informace. V úvodu své multimediálně doprovázené prezentace, kterou oficiální irácká místa zlehčila jako „typicky americkou šou“, avizoval „nezvratné“ důkazy o iráckém podvádění mezinárodních zbrojních inspektorů. Iráčtí Kurdové, kteří tvoří mezi 20 a 25% obyvatelstva země, byli v Powellově projevu připomenuti mj. jako oběti chemických útoků na konci 80.let.
<< celý text |
Šestice ženských aktivistek z Iráku vyzvala ke svržení prezidenta Saddáma Husajna. Na tiskové konferenci konané 21.ledna v Paříži požádaly mezinárodní společenství, aby zastavilo „etnické čistky“ a útisk menšin v Iráku, vyšetřilo tisíce případů zmizelých Iráčanů a postavilo Saddáma Husajna před mezinárodní tribunál pro válečné zločiny.
<< celý text |
- obsahový redaktor: Petr Kubálek (kurdistan@centrum.cz)
|
|
|
