 |
|
Z P R A V O D A J S T V Í
| Včera dle místních zdrojů vyšly statisíce Kurdů do ulic města Kámišló v severovýchodní Sýrii poté, co syrské úřady zveřejnily zprávu o zavraždění muslimského duchovního Muhammada Mášúka al-Chaznavího.
Zpráva organizace Amnesty International uvádí, že al-Chaznavího, který kurdským stranám v Sýrii zprostředkovával kontakty se zástupci Evropské unie, „zřejmě unesla syrská vojenská rozvědka“. Německá Společnost pro národy v ohrožení však získala informace od příbuzných zavražděného, podle nichž 27.května se náhle objevil v nemocničním ošetření, kde setrval 15 hodin. Byl „téměř v bezvědomí“ a po celou dobu ošetřování „ho střežila syrská tajná služba“, k níž tak vedou všechny nitky al-Chaznavího záhadné smrti.
<< celý text |
| Včerejší série sebevražedných útoků na americkou vojenskou základnu v kurdské oblasti Šingál si vyžádala nejméně 5 mrtvých a 45 zraněných. Podle zpráv světových agentur jsou však všichni zabití i zranění Iráčané – buď civilisté zaměstnaní na základně, nebo příslušníci nové irácké armády. Při útoku zahynuli rovněž dva sebevražední útočníci, kteří těsně po sobě ve dvou různých vozidlech naložených trhavinou najeli do zařízení základny.
Oblast pohoří Šingál, známější pod arabským názvem Sindžár, leží 200 km západně od severoiráckého velkoměsta al-Músil (Mosul) při hranicích se Sýrií. Většina obyvatel tohoto území jsou Kurdové, kteří se hlásí k jezídskému náboženství.
<< celý text |
| V Iráku se ode dneška do pondělí zavírají mešity sunnitských muslimů. Děje se tak na protest proti akcím iráckých bezpečnostních složek, jejichž součástí bylo zadržování sunnitských duchovních a návštěvníků mešit. Zároveň se ale objevilo obvinění, že šíitské milice známé jako Organizace Badr mají podíl na vraždách sunnitů.
Podle dostupných informací se protestní akce nebude týkat mešit v iráckém Kurdistánu, kde je většinovým náboženstvím rovněž sunnitský islám.
<< celý text
|
| Irácký premiér Ibráhím al-Džáfarí včera jmenoval další ministry do svého kabinetu, který ve svém předběžném složení 28.dubna získal důvěru iráckého parlamentu a 3.května v jeho prostorách složil ústavní slib.
Ani po doplnění ministrů však není irácký kabinet kompletní. Prázdné zůstalo jedno z původně oznámených čtyř křesel pro místopředsedy vlády. Kromě toho je nadále bez ministra rezort lidských práv. Do jeho čela sice včera byl formálně jmenován arabský sunnita Hášim Abdarrahmán aš-Šiblí, ale ten funkci odmítl s odůvodněním, že mu post byl předán čistě na základě sektářských spekulací a nikoli na základě jeho politické a odborné způsobilosti.
Nynější irácká vláda má 35 členů. Z toho je 18 šíitských a 7 sunnitských Arabů, 8 Kurdů, jedna křesťanka a jedna reprezentantka iráckých Turkmenů.
<< celý text |
| Metropole iráckého Kurdistánu Haulér (uváděná častěji pod arabským názvem Arbíl) dnes zažila sebevražedný útok, který je druhým největším incidentem svého druhu za poslední roky. K atentátu došlo před 9:30 místního času, na začátku pracovního dne. Stejně jako většina sebevražedných útoků v Iráku, i tento mířil na náborové středisko pro zájemce o práci u policie. Středisko se nicméně nachází přímo u sídla ústředních orgánů Demokratické strany Kurdistánu, což mohlo dopady ozbrojeného útoku ještě znásobit.
Činitelé kurdské samosprávy dnes uváděli počet obětí mezi 45 až 50; agentura Reuters však hovoří o 60 mrtvých a 150 zraněných.
V prohlášení zveřejněném na internetu se k odpovědnosti za útok přihlásila teroristická skupina Džajš ansár as-sunna (Armáda stoupenců islámské tradice), která zároveň pohrozila dalšími útoky proti Kurdům.
<< celý text |
| Nový irácký kabinet je koaliční vládou Sjednocené irácké koalice a Sjednocené kandidátky Kurdistánu. Z celkových 36 postů zůstaly zatím čtyři neobsazené – k současným místopředsedům vlády dodatečně mají být vybráni další dva. Tři členové vlády byli pověřeni dočasným řízením rezortů obrany, elektřiny a lidských práv. Další člen vlády do ní byl uveden jen jako dočasný vedoucí ministerstva průmyslu.
Mezi nynějšími 31 členy vlády je 6 žen. Celkem 8 postů bylo přiděleno Kurdům – jejich jména jsou v seznamu níže vyznačena kurzívou. V čele jednoho ministerstva (životního prostředí) má své zastoupení turkmenská menšina, v řízení dalšího (vědy a techniky) pak křesťanská komunita v Iráku. Sunnitským Arabům byla přidělena 4 křesla (ministra kultury, státního ministra pro záležitosti provincií, státního ministra pro záležitosti turistiky a památek, státní ministryně pro otázky žen). Všichni ostatní ministři jsou Arabové patřící k šíitskému islámu. Z politického hlediska je pozoruhodné, že nejméně jeden šíitský člen vlády (ministr dopravy) je stoupencem radikálního šíitského kazatele Muktadá as-Sadra.
<< celý text |
Mezinárodní letiště vybudované severně od města Haulér (Arbíl), metropole iráckého Kurdistánu, má brzy zahájit pravidelný provoz. Jak včera informovala kurdská média, Irácké aerolinie budou provozovat vnitrostátní linky, které spojí Kurdistán s Bagdádem a Basrou. Vedle toho má být otevřeno několik leteckých spojů do zahraničí, jejichž destinace ještě nebyly upřesněny. Jordánská média nicméně již 12.dubna sdělila, že soukromé Jordánské aerolinie budou létat mezi Ammánem a Haulérem, a to dvakrát týdně.
<< celý text |
| Dnes, přesně dva roky a jeden den po pádu režimu Saddáma Husajna, úřady v Iráku oznámily, že byl zatčen jeho nevlastní synovec Ibráhím Sabáví Ibráhím Hasan at-Tikrítí. Informuje o tom agentura AFP. Ibráhím Sabáví je synem Saddámova nevlastního bratra, Sabávího Ibráhíma, který byl jakýmsi řezníkem v Saddámově hierarchii.
Na konci března pronikly do kurdských a arabských médií zprávy, podle kterých se Sabáví Ibráhím během výslechů doznal mimo jiné k zabití čtyř bývalých iráckých ministrů a k podílu na usmrcení 607 kuvajtských zajatců po irácké okupaci Kuvajtu v roce 1991.
<< celý text |
| Na českém festivalu Febiofest se letos promítá kurdský hraný film Život (Žiján). V Praze bude uveden v sobotu 2.dubna ve 14:45 a znovu v úterý 5.dubna v 17:15. Místem projekce je vždy multikino Village Cinemas Anděl – sál 8.
Pravidelní návštěvníci festivalu doporučují včasnou rezervaci lístků. Vedle toho, že promítací sály nebývají velké, je o produkci „exotických“ kinematografií na Febiofestu tradičně velký zájem.
<< celý text |
| Kurdové na celém světě dnes slaví svůj největší svátek – Nauróz. Ve většině oblastí Kurdistánu lidé včera večer vycházeli ven, kde zapalovali ohně. Mezi tradice tohoto svátku patří přeskakování plamenů.
V České republice bude veřejnou slavnost k Naurózu pořádat Kurdské občanské sdružení, a to v sobotu 2.dubna od 18 hodin na pražské Novotného lávce.
Česko-kurdské stránky společnosti Econnect přejí svým čtenářům NEWROZ PÎROZ a příjemné jarní dny.
<< celý text |
| Včerejší slavnostní zahajovací schůze iráckého parlamentu v Bagdádu připadla na výročí chemického masakru kurdských civilistů ve městě Halabdža, k němuž došlo v roce 1988.
Charakter pietních aktů, kterými se letos v iráckém Kurdistánu připomínala tragédie v Halabdži, dává tušit výraznější národní semknutí Kurdů v Iráku. Zatímco ještě před rokem v Kurdistánu převládala euforie ze svržení Saddámovy diktatury a pocit celoirácké jednoty, letos poprvé zazněl z úst kurdského představitele požadavek, aby se irácká vláda omluvila Kurdům za útlak z minulých časů. Toto stanovisko zaujal Néčirván Bárzání, premiér kurdské autonomní vlády ve městě Haulér (Arbíl). Ministerstvo pro lidská práva (odpovídající zároveň ministerstvu sociálních věcí) ve stejné autonomní vládě vydalo prohlášení, kde žádá, aby se 5% příjmů z irácké ropy vynakládalo na postižené a pozůstalé, kteří přežili chemický útok na Halabdžu a celou protikurdskou genocidní operaci známou jako Anfál („Kořist“).
<< celý text |
| V neděli 6.března byla v severoiráckém městě al-Músilu (Mosul) před svým domem zastřelena kurdská komunální politička Haná Abdalkádir. Informovala o tom irácká média. V nově zvolené
radě provincie Nínavá, jejímž centrem je al-Músil, zastupovala Sjednocenou kandidátku Kurdistánu.
Rovněž v neděli 6.března byl ve městě Tell Afar, které leží 75 kilometrů západně od al-Músilu, zavražděn Abdalazíz Alí Azíz, člen místní organizace Demokratické strany Kurdistánu. Jeho kolega Hisén Alí Gargarí, člen stejné organizace a povoláním učitel na základní škole, se téhož dne v Tell Afaru stal terčem pokusu o vraždu. Zprávu o incidentech přineslo Rádio Svobodný Irák.
<< celý text |
| Umar Fattáh, předseda autonomní kurdské vlády v provincii Slémání, včera přijal delegaci rumunských podnikatelů. Informovala o tom kurdská média v Iráku. Návštěvu zástupců rumunských firem zprostředkoval irácký velvyslanec v Bukurešti Ádil Murád, který je členem Vlasteneckého svazu Kurdistánu ...
<< celý text |
| Ibráhím al-Džáfarí, který je nejvážnějším kandidátem na post předsedy nové irácké vlády, je na návštěvě iráckého Kurdistánu. Zatímco včera ho v letovisku Saláhaddín přijal Masúd Bárzání, dnes s ním ve městě Slémání hovořil jiný kurdský předák Džalál Tálabání. Tomu už několik představitelů irácké politické scény v uplynulých dnech vyslovilo podporu jakožto kandidátovi na funkci prezidenta Irácké republiky.
Čtyři kurdské priority
Podle předchozích Tálabáního vyjádření budou kurdští představitelé primárně jednat o čtyřech prioritách. Těmi jsou: 1. federativní uspořádání Iráku; 2. zahrnutí Karkúku a všech dalších oblastí Iráku, kde většinu obyvatel tvoří (nebo před etnickými čistkami tvořili) Kurdové, do kurdské části budoucí federace; 3. kurdský nárok na takové příjmy z irácké ropy, které budou proporcionálně odpovídat zastoupení Kurdů v populaci Iráku; 4. konečné uznání kurdských ozbrojených jednotek péšmarga jako pravidelné součásti irácké armády v Kurdistánu.
<< celý text |
| V posledních dnech přišly velmi nejasné zvěsti o nepokojích v íránském Kurdistánu. Podle internetových stránek Iran Focus, které jsou napojeny na íránskou protivládní teroristickou organizaci Modžáhedíne chalk, došlo v pátek 18.února k demonstracím v íránských městech Sardašt, Sakkiz a Bána na území Íránu. Podle téhož zdroje následovaly střety mezi demonstranty a příslušníky bezpečnostních sil, přičemž několik set lidí bylo zatčeno. Tato zpráva však není potvrzena z jiných zdrojů. Pouze Rádio Svobodná Evropa informovalo o demonstracích proti zastaveným dodávkám zemního plynu, elektřiny a často i chleba ve městech Mahábád, Píránšár a Sardašt v íránském Kurdistánu. V oblasti jsou v současné době mrazy až 25 stupňů pod nulou.
<< celý text |
Kurdský lékař a podnikatel Yekta Geylanî, známější pod oficiálním tureckým jménem Yekta Uzunoğlu, obdrží od České televize morální a finanční satisfakci za to, že poškodila jeho pověst. Text omluvy má následující znění:
„Vážený pane doktore Uzunoglu,
Omlouváme se Vám za to, že jsme Vás označili za mafiána, čímž jsme urážlivým způsobem poškodili Vaši občanskou čest, lidskou důstojnost a jméno.
Česká televize“
V pondělí 14.února České televize zaplatila Uzunoğluovi 100 000 korun jako soudem uložené odškodnění. Pro naše stránky Uzunoğlu uvedl: „50 000 korun jsem poukázal na účet Českého helsinského výboru. 25 000 korun dostala organizace Lékaři bez hranic, jejímž jsem spoluzakladatelem a pro kterou jsem v roce 1980 po 9 měsíců pracoval jako vedoucí mise v íránském Kurdistánu u svého přítele a učitele Abdurrahmána Kásimlú. Dalších 25 000 korun jsem poukázal organizaci Amnesty International v Londýně.“
<< celý text |
| Česká televize uvede ve středu 16.února reportáž o Rádiu Svobodný Irák, které vysílá z Prahy. Reportáž se objeví v rámci pořadu Velký vůz, který poběží na programu ČT 2 od 17:20.
Rádio Svobodný Irák připravuje pořady v arabštině, nicméně nemalé zastoupení v jeho programové skladbě má také původní zpravodajství ze všech kurdských oblastí Iráku. V letech 2003 až 2004 byla jeho součástí také kurdská sekce.
<< celý text |
Z iráckých parlamentních voleb na konci ledna vyšla Sjednocená kandidátka Kurdistánu jako druhá nejsilnější.
...
V očekávání výsledků parlamentních voleb, které určí také budoucí vládu Iráku, byl irácký premiér Ajád Alláví ve čtvrtek 10.ledna na oficiální návštěvě Hauléru, metropole autonomního iráckého Kurdistánu. Pražský rodák Ahmad ar-Rikábí, který je ředitelem iráckého Rádia Tigris (Izáat ad-Didžla), upozorňuje, že okázalost uvítacích obřadů v Hauléru naznačuje vážný zájem kurdských špiček o budoucí těsnou spolupráci s Allávím. Předseda současné irácké vlády na tiskové konferenci téhož dne podpořil myšlenku, aby některý z kurdských představitelů v budoucnu obsadil post iráckého prezidenta nebo premiéra.
<< celý text |
| Těsně po iráckých volbách došlo k demonstracím v oblastech, kde žijí Kurdové jezídského vyznání. Jak nezávisle na sobě zjistili dopisovatelé arabského Rádia Svobodný Irák, nejzávažnější problémy a největší demonstrace se objevily ve městě Šéchán (známém též jako Ajn Sifní), které je organizačním centrem jezídů. Masové demonstrace tam v pondělí 31.ledna protestovaly proti tomu, že do Šéchánu vůbec nedorazily volební urny. Problémy s volebními urnami a lístky byly hlášeny také z obce Bášíka (asi 30 km jižně od Šéchánu) a z celé oblasti Šingál (známé též jako pohoří Sindžár, asi 200 km západně od Šéchánu).
Předseda Irácké nejvyšší nezávislé volební komise Ádil al-Lámí však na tiskové konferenci, kterou z Bagdádu přenášela televizní stanice aš-Šarkíja, ve středu 2.února prohlásil, že ve všech zmíněných oblastech byly volební místnosti otevřené a kompletně vybavené pro volby, ale „nikdo se nenamáhal jet pár kilometrů, aby mohl hlasovat.“ Al-Lámí dodal: „Lidé mohli ve spolupráci s policií využít zvláštních autobusů, které jezdily v policejním doprovodu [k volebním místnostem], a tak mohli odvolit.“
<< celý text |
| Rádio Svobodný Irák, které funguje jako irácká redakce Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda, odvysílalo v sobotu 15.ledna rozhovor s vůdčím volebním kandidátem Islámského svazu Kurdů Fajlí v Iráku. Poprvé v dějinách Iráku bude tato zvláštní odnož Kurdů bojovat o křesla v parlamentu pod hlavičkou vlastní politické síly.
V programu Islámského svazu Kurdů Fajlí v Iráku figuruje požadavek, aby „podněcování národnostních a náboženských rozporů v Iráku bylo postižitelné jako trestný čin“.
<< celý text |
| Hnutí za referendum, které požaduje lidové hlasování v iráckém Kurdistánu o případné možnosti jeho odtržení od většiny Iráku, předalo petici s tímto požadavkem Organizaci spojených národů. Podle zprávy na serveru KurdishMedia se čtyřčlenná delegace Hnutí za referendum sešla ve středu 5.ledna v New Yorku se zástupci Vysokého komisariátu OSN pro lidská práva, kterým předali petici. Pod ní byly shromážděny podpisy téměř jednoho a tři čtvrtě milionu Kurdů z Iráku – přesněji 1 732 535.
<< celý text |
| Zástupkyně turecké odnože mezinárodní organizace Matky za mír v předposlední den roku žádaly o přijetí u tureckého náčelníka generálního štábu Hilmiho Özkoka. Chtěly mu přednést svou žádost o ukončení vojenských operací na jihovýchodě Turecké republiky, kde většinu obyvatelstva tvoří Kurdové. Informovalo o tom dnešní vydání listu Turkish Daily News.
Stoupenkyně organizace Matky za mír včera v centru tureckého hlavního města Ankary uspořádaly pochod do sídla generálního štábu turecké armády, kde žádaly o přijetí u náčelníka. Do budovy sice byly vpuštěny, ale mohly se setkat pouze s „hlavním pobočníkem“ generálního štábu. Tomu předaly CD-ROM, který obsahuje požadavky jejich iniciativy.
<< celý text |
| V těchto předvánočních dnech zemřel český íránista Jiří Bečka. Ač původním vzděláním právník, od mládí se věnoval studiu Blízkého východu a zejména pak Íránu, Afghánistánu a Tádžikistánu. V jeho publikaci Iranica Bohemica et Slovaca z roku 1994 jsou zkatalogizovány všechny české a slovenské překlady z íránských jazyků včetně kurdštiny. V roce 1998 inicioval založení Česko-íránské společnosti a od počátku byl jejím předsedou.
Jiří Bečka, který zemřel ve věku 89 let, do svých posledních dnů pracoval na knize o dějinách styků mezi českými zeměmi a íránským světem. Jak na začátku prosince řekl v rozhovoru pro tádžickou redakci Rádia Svoboda, k dokončení knihy mu zbývaly „dva až tři měsíce“ práce …
<< celý text |
| Minulý týden vyšla v evropském tisku petice za větší práva Kurdů v Turecku, kterou včera turecký premiér Recep Tayyıp Erdoğan označil za „politický atentát“. Petice se objevila v pátek 10.prosince jako inzerát, který podal Kurdský institut v Paříži do tří evropských deníků: anglickojazyčného International Herald Tribune a francouzského Le Monde, které vycházejí v Paříži, a také do německých novin Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Petice s názvem Co žádají Kurdové v Turecku? vyzývá Turecko, aby Kurdy ústavně uznalo jako národ a aby jim „zaručilo stejná práva, jimž se v demokratických zemích Evropy těší Baskové, Katalánci, Skoti, Laponci, jižní Tyrolané a Valoni – a jež samo [Turecko] požaduje pro tureckou menšinu na Kypru.“
<< celý text |
| V severoiráckém městě Mósul, které obývají převážně Arabové, včera sebevražedný útočník usmrtil nejméně 18 kurdských gardistů a dalších 16 zranil. Informovalo o tom dnešní vydání deníku New York Times. K incidentu došlo ve čtvrti Karáma na předměstí Mósulu. Zpráva agentury AFP odlišně udává počet mrtvých na 17 a počet zraněných na nejméně 40.
Sebevražedný útočník v osobním automobilu narazil do konvoje 4 mikrobusů s celkem 80 kurdskými ozbrojenci (péšmarga), kteří přijížděli do Mósulu hlídat tamní kancelář Vlasteneckého svazu Kurdistánu.
<< celý text |
| Kurdové nejen že přijmou lednový termín pro konání parlamentních voleb v Iráku, ale navíc se jich i zúčastní pod jednotnou kandidátkou. Rozhodli o tom ve středu 1.prosince předáci dvou hlavních politických stran v iráckém Kurdistánu – předseda Demokratické strany Kurdistánu
Masúd Bárzání a generální tajemník Vlasteneckého svazu Kurdistánu Džalál Tálabání.
Stanovení společné kandidátky je zatím nejvýznamnější praktický krok ke sblížení obou hlavních kurdských stran v Iráku. Ty se letos zavázaly, že do konce roku 2004 sjednotí své autonomní vlády. Společný předvolební postup tak vyvrací domněnky těch kurdských pozorovatelů, kteří očekávali velký předvolební boj mezi stoupenci Bárzáního a Tálabáního.
<< celý text |
| Obě hlavní politické strany iráckých Kurdů, Demokratická strana Kurdistánu a Vlastenecký svaz Kurdistánu, jsou připraveny ke konání všeobecných voleb v lednu 2005. Mělo to v sobotu 27.listopadu uvést jejich společné prohlášení, na které se dnes odvolává deník Turkish Daily News a agentura AP. V prohlášení se současně uvádí, že kurdské strany nebudou mít nic proti odkladu voleb, pokud o něj požádají „ostatní politické síly … kvůli zhoršené situaci v některých oblastech Iráku“.
Oznámení o ochotě konat volby v termínu předepsaném ústavou znamená změnu v kurdském postoji. Předáci hlavních kurdských stran v Iráku – Masúd Bárzání z Demokratické strany a Džalál Tálabání z Vlasteneckého svazu – se ve čtvrtek 18.listopadu při setkání v kurdském městě Dókán dohodli, že budou žádat o lokální odložení voleb v
Karkúku.
<< celý text |
| Do vesnice Sáré (turecky Sari) se nedávno vrátily tři rodiny syrských křesťanů, které strávily tři desetiletí v emigraci. Informoval o tom 8.listopadu deník Turkish Daily News. Rodiny spolu udržovaly kontakt i během svého pobytu v Nizozemí, Německu a Švédsku. Rodáci se vrátili poté, co na základě jejich žádosti guvernér provincie Širnach (turecky Şirnak) odvolal z vesnice kurdské příslušníky „vesnických gard“. Podle Turkish Daily News mají křesťané v plánu obnovit ve vesnici školu, aby se mohly vrátit i jejich děti.
Syrští křesťané, turecky nazývaní Süryani, jsou příslušníci starobylé Syrské ortodoxní církve, z nichž část dosud hovoří aramejsky – jazykem Ježíše Krista. Žijí však obklopeni kurdskou většinou, takže jsou někdy mylně považováni za „křesťanské Kurdy“. K hromadné emigraci syrských křesťanů z Turecka došlo v 80.letech během konfliktu mezi kurdskou extrémní stranou PKK a „vesnickými gardami“ (köy korucuları), jejichž zřízení zneužívali tradiční kmenoví náčelníci k zabírání půdy v křesťanských vesnicích. Další organizací, která syrské křesťany v jihovýchodním Turecku terorizovala, byl vládou tolerovaný turecko-kurdský islamistický Hizbulláh. Z Turecké republiky odešly do západní Evropy tisíce Süryani. Počet těch, kteří zůstali, se udává mezi 2000 a 25 000.
<< celý text |
| Dokumentární film Vyznavači Anděla Páva, věnovaný kurdskému náboženství jezídismu, se bude promítat v akademických kruzích ... ve středu 10.listopadu 2004 ... v 19 hodin ve 2.patře (místnost 217) hlavní budovy Filozofické fakulty UK (Náměstí Jana Palacha 2, Praha 1 – metro Staroměstská).
<< celý text
|
| Státy, ve kterých dnes žijí Kurdové, patří mezi země s nejvíce omezenou svobodu projevu a médií na světě. Vyplývá to z přehledu, který předevčírem zveřejnila evropská organizace Reportéři bez hranic.
Základem přehledu je žebříček, který seřadil všechny země světa podle toho, jak příznivé podmínky k práci v nich mají novináři a média. Turecko, ve kterém žije nejvíce Kurdů (viz statistiku na těchto stránkách), obsadilo 113.místo (shodně se středoafrickou Rwandou). Ze států, mezi které je rozdělen Kurdistán, následuje Irák (148.místo), Sýrie (155.místo) a Írán (158.místo). K nim lze přiřadit státy, na jejichž území vznikaly větší komunity Kurdů v 16.-19.století: Arménii (83.místo), Ázerbájdžán (136.místo) a Turkmenistán (164.místo).
<< celý text |
| Britské ministerstvo zahraničí se chystá protestovat proti postupu tureckých úřadů, které v srpnu tohoto roku zabránily několika britským občanům, aby přes Turecko cestovali do severního Iráku. Důvodem mohl být fakt, že držitelé britských pasů v nich měli jako místo narození uvedeno Kurdistán.
Čtyřčlenná rodina Kurdů z Londýna, které se týkal případ z 28.srpna, uvádí, že policisté z pasové kontroly na tureckém letišti se přímo a výslovně odvolali na tento důvod, když jí zabránili v další cestě. Manželé s dětmi ve věku 1 roku a 3 let byli zadrženi přes noc. Kromě ztráty leteckého přípoje, za který nedostali finanční náhradu, si stěžují na nevyhovující podmínky zadržení a na urážky ze strany policistů, které se týkaly jejich kurdského původu. Rodina uvažuje, že podá žalobu na tureckou vládu.
Ačkoli turecká oficiální místa během posledního roku zaznamenala nebývalé otevření v postoji ke Kurdům (kurdština se může vyučovat v soukromých kurzech a omezeně uplatňovat v médiích), použití slova Kurdistán je nadále chápáno jako ohrožení územní jednoty Turecké republiky. V jejích hranicích žije nejméně 12 miliónů Kurdů.
<< celý text |
| V Praze vystoupí ve středu 13.října kurdský hudebník
Şivan Perwer (Šiván Parwar) se svou skupinou. Perwer je zřejmě nejznámější kurdský zpěvák a hudebník současné doby.
Jak uvádí Rashid Khalil, zpěvák Şivan Perwer se proslavil především politickou písní na texty básníka Cegerxwîna (Džagarchwín, 1903-1984).
Koncert začíná v 19:30 v Paláci Akropolis (Kubelíkova 27, Praha 3 – stanice metra Jiřího z Poděbrad). Vstupné činí 300 Kč.
<< celý text |
| Česká televize odvysílá v pátek 1.října dokumentární film Vyznavači Anděla Páva. Celovečerní snímek českého režiséra Petra Zrna je i ve světovém měřítku dosud největším filmovým projektem, který se věnuje náboženství jezídů.
Film uvede program ČT2 ve 20 hodin.
Repríza filmu je v pondělí 4.října po půlnoci (v 0:30) na programu ČT2 a znovu, na stejném programu, ve čtvrtek 7.října v 10:00.
<< celý text |
| Teroristická skupina Džajš ansár as-sunna (Armáda stoupenců islámské tradice) v neděli 19.září zveřejnila na svých internetových stránkách videozáznam vraždy tří kurdských rukojmí. Informovala o tom agentura AP. Jak uvedla televize Al-Džazíra, všichni tři zavraždění, jimž byly na nahrávce uřezány hlavy, pocházeli z kurdského města Záchó poblíž irácké hranice s Tureckem a údajně patřili k Demokratické straně Kurdistánu.
Stejná televizní stanice v neděli 19.září večer odvysílala pravidelný pořad Islámské právo a život, v němž populární islámský právník Júsuf al-Karadáwí schválil únosy civilistů, kteří v Iráku „pracují ve prospěch nepřítele“.
<< celý text |
| V iráckém městě Karkúk byl zavražděn předseda městské komise pro vzdělávání. Oznámily to agentury AP a AFP s odvoláním na policejní zdroje ve městě. Ibráhím Ismáíl byl zastřelen v autě, když jel dnes ráno do zaměstnání. Šest neznámých útočníků střílelo během předjíždění Ismáílova vozu. Střelba zranila i tři představitelovy osobní strážce, z toho jednoho vážně.
Motivy ani identita útočníků nejsou známy. Ismáíl byl turkmenské národnosti a patřil k Frontě iráckých Turkmenů, který opakovaně organizovala demonstrace proti začlenění Karkúku do kurdského federálního území v budoucnosti. Ismáíl údajně v minulosti čelil kritikám Kurdů za to, že do vyšších funkcí jmenoval pouze příslušníky své národnosti. Komise, kterou vedl, měla řídící pravomoc nad základním a středním školstvím ve městě.
<< celý text |
| Sdružení pro lidská práva: První evakuovaná vesnice po třech letech
26.srpna 2004
Turecké Sdružení pro lidská práva (İHD) ve své investigativní zprávě uvádí, že bezpečnostní složky nedávno násilně evakuovaly vesnici İlicak v provincii Şirnak, která leží v jihovýchodním Turecku. Jak sděluje zpráva, „asi 350 obyvatelům vesnice bylo v červenci nařízeno, aby ji vyklidili, údajně proto, že by mohli poskytovat zásoby kurdským povstalcům“.
Místopředseda Sdružení pro lidská práva (İHD) říká: „Ve vesnici İlicak došlo k porušení práva na soukromé vlastnictví. Při návštěvě místa jsme asi 600 metrů od vlastní vesnice viděli stanový tábor, kde vládla hrozná situace. Celkem 343 lidem tam ve velmi nuzných podmínkách hrozí vyhladovění.“
<< celý text |
| V pondělí 2.srpna byl v Tokiu převezen do nemocnice kurdský muž, který drží hladovku na protest proti tomu, že mu byla v Japonsku zamítnuta žádost o politický azyl, ale i proti způsobu jejího vyřizování. Hladovka, kterou držel od 13.července, byla spojena i s nepřetržitou stávkou vsedě před pobočkou Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v tokijské čtvrti Šibuja.
Ve středu 4.srpna se proti způsobu projednávání žádostí o azyl ozvali také právní zástupci kurdských běženců. Bylo totiž zjištěno, že imigrační úředníci z Japonska letos cestovali přímo do Turecka, aby tam získali informace o některých z kurdských žadatelů o azyl. Jak upozornili japonští advokáti, takový postup je v rozporu s mezinárodními standardy azylového řízení.
<< celý text |
- obsahový redaktor: Petr Kubálek (kurdistan@centrum.cz)
|
|
|
