 |
|
Č L Á N K Y
| Časopis Reflex (číslo 9 z 1.března 2007) přinesl reportáž z hudebního festivalu ve španělské Seville, kde mimo jiné vystupovala kurdská zpěvačka Aynur.
|
| U dějin jezídské komunity – nakolik je vůbec lze dohledat – je specifickou otázkou, odkdy je vlastně patřičné hovořit o jezídismu jakožto svébytném náboženství nezávislém na islámu. Je jasné, že toto náboženství se vyvinulo z organizačního rámce islámského mystického bratrstva al-Adawíja, ovšem datum definitivního vyčlenění jezídismu z islámu zůstává záhadou – nemluvě o tom, že se spíše jednalo o postupný proces rovnoměrného synkretického prorůstání různých vlivů.
|
| Přehled dějin bratrstva al-Adawíja |
| Američtí diplomaté v Iráku navštívili vrchního představitele jezídské náboženské komunity Tahsín-bega Saída Alího. Včera o tom informovala kurdská agentura Pajámnér. Diplomaté se zajímali o dozvuky násilností, které se před dvěma týdny odehrály v obci Šéchán, kde Tahsín-beg sídlí.
|
| Když se narodíte v Turecku jako příslušník kurdské menšiny, a navíc jako žena, hlasivky musíte napínat mnohem víc nežli vaši majoritní sousedé. To potvrdil i koncert kurdské zpěvačky Aynur na posledním hudebním veletrhu Womex v Seville, který posunul měřítka pro hudbu z Turecka i Středního východu hodně vysoko.
|
| Zpravodajský server Aktuálně.cz uveřejnil čtenářský on-line rozhovor (chat) s českým specialistou, který od roku 2004 pracoval na hospodářské obnově Iráku. František Fuksa, který pomáhal při výstavbě energetiky v různých částech Iráku, poslední vývoj v této zemi shrnul lakonicky: „Kurdistán výrazně prosperuje, arabské provincie upadají.“ |
| Saddám je vraždil po desítkách tisíc, nyní přichází jejich chvíle. Kurdové vládnou severu Iráku pevnou rukou a jejich horská říše je oázou klidu bez bomb a teroristů. A dříve či později naplní svůj sen a vyhlásí nezávislý Kurdistán.
|
| Na oddělení policie ČR v Praze 2 se náhodou setkali dva muži: exministr Vladimír Mlynář, který si den předtím vyslechl omračující rozsudek – 5,5 roku natvrdo za své ministerské přehlédnutí – a kurdský lékař MUDr. Yekta Uzunoglu.
|
| Mezi politickými stranami, které zastupují křesťanskou menšinu v Iráku, sílí hlasy po ustavení zvláštního autonomního území na severu země. Představy o jeho koncepci se však různí. Po změně politického postavení volá také další náboženská menšina v severním Iráku: členové muslimské sekty Šabak v Hauléru (Arbíl) demonstrovali za připojení svých enkláv k autonomnímu Kurdistánu.
|
| Koncem září 2006 byli v Íránu zatčeni manželé, kteří společně vedou křesťanské společenství v Mašhadu – svatém městě šíitského islámu v severovýchodním Íránu. Světová média později informovala, že 5.října byli propuštěni na kauci. Jejich zatčení – stejně jako život íránských muslimů, kteří se rozhodli přestoupit na křesťanské vyznání – přibližuje následující článek.
O tomto tématu v češtině v 90.letech vyšla kniha Lékař z Kurdistánu, sestavená právě ze vzpomínek íránského Kurda, který konvertoval z islámu na křesťanství.
|
| Můj osobní zápas se Saddámem Husajnem – který začal v roce 1972, kdy jsem zanechal lékařské kariéry v iráckém městě Mosul (al-Músil) a připojil se ke kurdskému ozbrojenému odboji – je u konce. Popravit takového zločince a člověka, který se vyžíval ve svých ukrutnostech, je akt spravedlnosti.
Jediné, co mě zneklidňuje, je načasování: byl popraven příliš brzy i příliš pozdě.
Příliš pozdě proto, že mnoho životů mohlo být zachráněno, kdyby byl Saddám Husajn odstraněn ze scény už před mnoha lety.
Ovšem zabít Saddáma právě teď, za jím nařízený masakr v Dudžajlu z roku 1982, znamená, že už nebude čelit spravedlnosti za své největší zločiny: takzvanou kampaň Anfál proti Kurdům na konci 80.let, genocidní útok na Araby z Mokřin v 90.letech, a pobíjení arabských šíitů i Kurdů, kteří proti němu – s povzbuzením Američanů – povstali v roce 1991.
|
| Vít Černý, jeho žena Monika a jejich tři malé děti usedli dnes k nedělnímu obědu s párem dosud neznámých cizinců. V rámci projektu Rodina odvedle si do svého domku v obci Úherce na Mladoboleslavsku pozvali kurdský pár tvořený Rašídem Chalílem a jeho ženou Baján Ibráhímovou.
...
|
| Od invaze do Iráku před zhruba třemi a půl lety v zemi zemřelo násilnou smrtí téměř 150 000 lidí. Oznámilo to irácké ministerstvo zdravotnictví.
|
|
„V Iráku není chaos“
Washington Post
pondělí 25.září 2006
Zkrácené interview, které novinářka Lally Weymouth ve středu 20.září 2006 v New Yorku pořídila s iráckým prezidentem Džalálem Tálabáním pro deník Washington Post a týdeník Newsweek.
(Z angličtiny přeložil Michal Paulus.)
...
Uvítal byste v Kurdistánu americké základny?
Ano, byly by vítány. Kurdistán chce, aby Američané zůstali. Na některých místech sunnité chtějí, aby Američané zůstali – sunnité si myslí, že hlavní nebezpečí v současné době přichází z Íránu. U sunnitů došlo ke změně názoru. Sunnité jsou pro dobré vztahy se Spojenými státy. Šíité už také tak smýšlejí.
Zřídí Spojené státy základny v Kurdistánu?
Myslím si, že budeme potřebovat americké jednotky po dlouhou dobu – možná až dvě vojenské základny, které by nás chránily před vměšováním ze zahraničí. Nežádám o 100 000 amerických vojáků – 10 000 vojáků a dvě letecké základny by stačily. Bude to v zájmu iráckého lidu i v zájmu míru na Blízkém východě.
|
| Irácký premiér, kterého dnes irácký parlament pověřil sestavením nové vlády země, se jmenuje Núrí al-Málikí, plným jménem Núrí Kámil Hammádí Abul-Mahásin al-Málikí. Toto jméno je uvedeno i v jeho úředních dokladech, ačkoli v politice již od dob opozice proti Saddámu Husajnovi vystupuje jako Džawád al-Málikí. Je znám rovněž jako Abú Isrá – podle jména svého prvorozeného dítěte, kterým je dcera Isrá. Al-Málikí je místopředsedou a oficiálním mluvčím Strany islámské výzvy (Ad-Dáva), jejíž předseda Ibráhím al-Džáfarí byl předchozím iráckým premiérem. K této islamistické straně patří mimo jiné i současný irácký velvyslanec v České republice Dijá ad-Dabbás.
|
Předseda vlády (zároveň pověřený řízením ministerstva vnitra): Núrí Kámil al-Málikí (šíitský Arab)
Místopředseda vlády (zároveň pověřený řízením státního ministerstva pro národní bezpečnost): Barham Ahmad Sálih (Kurd)
Místopředseda vlády (zároveň pověřený řízením ministerstva obrany): Salám az-Zaubaí (sunnitský Arab)
...
|
| kurmándží | → | sórání |
| ↑ | | ↑ |
| zázá (dimilí) | ↔ | górání |
|
| Kurdský text je – stejně jako v předchozí ukázce – přepsán způsobem, který českému čtenáři poskytne co nejjasnější představu o skutečné výslovnosti. Je tedy použit zjednodušený český přepis, nikoli varianta latinky používaná v moderních kurdských textech. Pouze w se, na rozdíl od české praxe, vyslovuje obouretně, tedy jako v angličtině.
Ukázka byla připravena dne 1.března 2004 s použitím internetové stránky Kurd Jokes.
|
| Když člověk narazí na zmínky o tom, že kurdština je rozdělena do více nářečních skupin, jistě ho napadne otázka, jak velké jsou mezi nimi rozdíly. Následující praktická ukázka byla připravena na základě materiálu, který v srpnu 2003 otiskl časopis Kapir (Kepir, tj. „Altánek“), vzdělávací měsíčník pro děti vydávaný ve městě Duhók v iráckém Kurdistánu. Materiál byl dodatečně konzultován s rodilými mluvčími.
|
|
Přehled klasické kurdské literatury, předávané písemně a ústně
Přednášku pro setkání kurdských a českých spisovatelů v Praze dne 28. dubna 2006 připravil Moustafa Rechid (Mustafá Rašíd) – Homburg, Sársko, Německo.
Z němčiny přeložil a redakčně upravil Petr Kubálek.
1. Kurdský jazyk
Kurdština je indoevropský jazyk. V rámci indoevropské jazykové rodiny tvoří severní větev západoíránských jazyků. Dalšími jazyky, které patří do této větve, jsou balúčština ... |
Dr. Zaradachet Hajo (Zardašt Hádžó)
Autor je předsedou Kurdského centra Mezinárodního PEN klubu v Německu.
Kdyby se mě někdo před desítiletími, když jsem přišel do této země, otázal, zda vím nebo aspoň tuším, kdo je spisovatel Herman Hesse (1877-1962), musel bych vážně odpovědět: Ne, nevím.
Neseznámil jsem se s tímto spisovatelem, když jsem chodil do školy v Sýrií obsazené části Kurdistánu ...
|
Co obvykle dělá Kurd, když nějak běžně onemocní – nachladí se, bolí ho v krku …?
V Kurdistánu, jako snad všude jinde na světě, není způsob života jednolitý. Liší se od místa k místu, od rodiny k rodině. Jsou velké rozdíly v dostupnosti lékařské péče. Lidé vyhledávají pomoc lékaře v závislosti na stupni a intenzitě bolesti. S chřipkou, nachlazením a podobnými banalitami většinou nikam nejdou, jedině že by je to začalo opravdu hodně bolet.
...
|
|
„Kurdské ženy jsou veselé a hezké. Oblékají se pestrobarevně. … Hlavy nosí na ramenou vztyčeny, jsou vysoké a chodí v mírném záklonu, takže pořád vypadají hrdě. … Arabky jsou bez výjimky skromné a zdrženlivé. Když s nimi mluvíte, odvracejí obličej … Nosí většinou černé nebo tmavé šaty. Žádná Arabka by nikdy nepřišla za mužem a nepromluvila na něho. Kurdské ženy mají nesporně pravdu v přesvědčení, že jsou zrovna tak dobré jako muži, ne-li lepší. Vycházejí z domů, žertují s každým mužským a tráví den v té největší družnosti. Vůbec se neostýchají vynadat svým manželům.“ Tyto postřehy neposbíral nikdo jiný než slavná detektivkářka Agatha Christie, která v předvečer druhé světové války se svým manželem, archeologem Maxem Mallowanem, pobývala v Sýrii na území, kde se již prolíná arabské a kurdské osídlení. Její sympatie k tomu, jak jsou ženy u Kurdů ve srovnání s okolními muslimskými národy svobodné, sdílejí i další evropští cestovatelé. Jeden z nich – spisovatelčin krajan a současník Godfrey Rolles Driver – však jedním dechem dodává, že „smilstvo téměř všechny kurdské kmeny trestají smrtí“.
Jak to tedy bývalo a hlavně je doopravdy? Otázky, jež by poodkryly více pravdy, se zdálo namístě směřovat právě k některé kurdské ženě – nejlépe takové, která by se vzdělaným rozhledem mohla život v Kurdistánu srovnávat se západní realitou. Zodpověděla je dáma, jež naznačená kritéria naprosto splňuje – kurdská novinářka Samíra Alí Mandí, dlouholetá redaktorka Hlasu Ameriky a Rádia Svobodný Irák.
|
| Respekt, číslo 2 z 9.ledna 2006
Yekta Uzunoğlu, o němž se v článku píše, sám raději používá své původní kurdské jméno Yekta Geylanî, které mu však v dokumentech vydaných Tureckou republikou nebylo oficiálně přiznáno. (Poznámka www.kurdove.ecn.cz.)
* * * *
Když Yekta Uzunoglu (52) povstane před pražským soudem a energicky mává svazkem dokumentů, trochu připomíná slavného románového advokáta Perryho Masona. A detektivce z velkého světa se podobá i jeho případ: na jedné straně obvinění z pokusu o tři vraždy, podvody, únosy a mučení, a na druhé straně vážná možnost, že zkažení policisté ve prospěch skupiny podnikatelů obvinili a zničili nevinného muže. Jediný rozdíl proti nebojácnému Perrymu je ten, že šedovlasý kurdský lékař tady nehájí žádného mandanta, ale sám sebe. A teď se drama, které se vleče už roky, přiblížilo k závěru.
|
| Faktografické pozadí k článku „Tři vraždy stačí, Uzunoglu“
Respekt, číslo 2 z 9.ledna 2006
Yekta Uzunoğlu, o němž se v článku píše, sám raději používá své původní kurdské jméno Yekta Geylanî, které mu však v dokumentech vydaných Tureckou republikou nebylo oficiálně přiznáno. (Poznámka www.kurdove.ecn.cz.)
* * * *
Dvanáctého září 1994 dostala pražská kriminálka anonymní udání, že v jednom bytě v Praze 9 je svázaný muž. Detektiv Jan Horák tam pak nalezl právě Gürkana Gönena, svého letitého udavače z podsvětí. Gönen vypověděl, že jej svázali, mučili a vyhrožovali mu zabitím Uzunoglu a další tři lékařovi krajané. A nejen jeho, policie záhy získala výpovědi dalších dvou údajně mučených Kurdů.
|
| Autonomní Kurdistán, který je jinak nejklidnější částí Iráku, letos poznamenalo předvolební násilí: minulou středu 7.prosince bylo vypáleno několik kanceláří Islámského svazu Kurdistánu v provincii Duhók. Terčem útoků se stali i představitelé této politické strany a dva z nich – Mušír Ahmad Júnis a Ismat Ahmad Muhammad – později podlehli následkům zranění. První jmenovaný byl lídrem místní kandidátky Islámského svazu Kurdistánu ve městě Duhók.
|
...
Závěrem dr. Yekta Uzunoğlu za svou firmu dodává:
Jsme schopni a ochotni v zájmu obou zemí pomáhat všem českým podnikům a podnikatelům při řešení jejich problémů jak zde v České republice, tak v iráckém Kurdistánu.
V iráckém Kurdistánu dnes na klíčových pozicích pracují desítky kurdských odborníků, kteří kdysi vystudovali zde v zemích českých či slovenských a kteří v sobě stále nosí hezké vzpomínky a pocit vděčnosti vůči Československu.
A přidává kontakt:
SinemCo International s.r.o.
Zelený pruh 95-97
140 00 Praha 4
telefon: 606 666 050
e-mail: amedo@seznam.cz
|
| V pondělí 15.srpna by irácká Komise pro přípravu ústavy měla iráckému parlamentu předložit návrh trvalé ústavy, o níž se pak bude hlasovat v celonárodním referendu. Tisková agentura Reuters u této příležitosti připravila chronologický přehled vývoje v Iráku od doby, kdy invaze západních armád svrhla diktaturu Saddáma Husajna. Přehled je zde k dispozici v editované a doplněné podobě.
|
| Stále více mužů z arabských částí Iráku se přechodně nebo i natrvalo stěhuje do Kurdistánu. Láká je tam nabídka zaměstnání, lepší platové podmínky a pracovní prostředí, ale v neposlední řadě i bezpečnost. Informuje o tom zpravodaj tiskové agentury Reuters v sérii reportáží z iráckého Kurdistánu. Luke Baker ze své návštěvy ve Slémání (as-Sulajmáníja), jedné z metropolí iráckého Kurdistánu, píše, že příliv arabských pracovníků začal už před půldruhým rokem. Podle zdrojů z ekonomických kruhů tak dnes pouze v samotné Slémání pracuje několik tisíc Arabů.
|
| Jste mužského pohlaví a před dvěma lety jste nesouhlasil s invazí do Iráku? Pak možná nejste dostatečně mužný. To není pokus o pokleslý vtip, nýbrž jeden z metodologických předpokladů, které ve svém výzkumu používá mladý americký sociolog Robb Willer.
|
| Íránská vláda přesunula velký počet vojáků do měst na severozápadě země při hranicích s Íránem. Snaží se tak potlačit tři týdny trvající občanské nepokoje, které podle zpráv opozičních skupin zanechaly až 20 mrtvých a více než 300 zraněných. Opoziční zdroje uvedly, že kolem 100 000 příslušníků íránských bezpečnostních složek se s podporou bitevních vrtulníků přesunulo do oblasti, aby tam potlačili prokurdské demonstrace.
Tato tvrzení, získaná od kurdských skupin v Íránu, nemohla být ověřená z nezávislých zdrojů. Íránští oficiální činitelé ohledně nepokojů mlčí; pouze státní tisková agentura IRNA napsala, že nepokoje vyvolaly „výtržnické a kriminální živly“. Světové tiskové agentury informovaly, že mimořádná situace na severozápadě Íránu vládne poslední dva týdny; rozsah nepokojů však zůstává nejasný.
|
| Nově zvolený íránský prezident Mahmúd Ahmadí Nežád hrál v roce 1989 podle exilových zdrojů důležitou roli ve vraždě opozičního politika Abdur Rahmána Kásemlúa.
Tohoto kurdského vůdce zastřelilo íránské komando ve Vídni, jeho život byl však spjat především s tehdejším Československem – byl docentem pražské Vysoké školy ekonomické (VŠE) a měl za manželku Češku Helenu Krulichovou.
|
| Irácký premiér Ibráhím al-Džáfarí včera večer oznámil, že dokončil sestavování nové irácké vlády. Dnes ráno pak místopředseda iráckého parlamentu Háčim al-Hasaní přečetl jména členů koaličního kabinetu před shromážděnými poslanci iráckého Národního shromáždění, který vládě vzápětí vyslovil důvěru. Pro vládu hlasovalo 180 poslanců ze 185 přítomných.
Sestavování vlády trvalo téměř tři měsíce, během nichž dosluhoval předchozí irácký kabinet. V České republice, jejíž vláda se shodou okolností ve stejnou dobu potácela v agónii, se takový interval nemusí zdát dlouhý. Avšak v Iráku,
kde se demokratický proces od parlamentních voleb po sestavování koaliční vlády odehrál poprvé v historii, se novináři i řadoví občané dívali na takto dlouhé trvání koaličních rozhovorů převážně kriticky. Vláda tak už před svým vznikem čelila jakémusi dvousměrnému tlaku veřejnosti: ...
|
| Každý rok si Kurdové v březnu připomínají smutné i radostné události své dlouholeté historie.
Již 1.březen 1979 se zapsal do dějin jako smutný den, když zemřel nejznámější kurdský vůdce Mistafá Bárzání, který se zasadil o založení kurdské autonomie v Iráku a boji za práva Kurdů zasvětil celý svůj život.
Devět let poté ...
|
| Váha kurdského politika Džalála Tálabáního v Iráku všeobecně stoupá s tím, jak se očekává jeho jasná nominace na funkci prezidenta. Nepřímo to potvrdil i jeden z exponentů svrženého režimu iráckého diktátora Saddáma Husajna – bývalý vicepremiér a ministr zahraničí Tárik Azíz. Jak ve čtvrtek 3.března napsal v Londýně vydávaný arabský deník Aš-šark al-ausat („Střední východ“), momentálně zadržovaný a vyšetřovaný Azíz požádal svého advokáta, aby se u Tálabáního přimluvil za lepší zacházení ve vazbě.
„Speciální pozdravy“, které měl Tálabánímu vyřídit Azízův advokát, skutečně mohou odrážet všeobecná očekávání, že vliv kurdského politika v nejbližší době podstatně vzroste. Stejně tak ale mohou Azízova slova znamenat snahu zdiskreditovat Tálabáního v době, kdy hraje významnou roli v jednáních o budoucnosti Iráku.
|
| Co zhruba před rokem prohlašovali důležití hráči irácké politiky? Ve druhém ze série rozhovorů, převzatých z německého týdeníku Der Spiegel, bude představen Alí as-Sístání (Hajat al-ulamá al-muslimín), nejuznávanější náboženský představitel šíitských muslimů v Iráku
|
| Celoarabskou satelitní televizi Al-Džazíra, která vysílá z Kataru, Kurdové opakovaně kritizovali za zpravodajské pokrytí událostí, které se jich týkají. Ve stejném smyslu proti práci této stanice v Iráku dvakrát přijala opatření prozatímní irácká vláda.
Negativní reputaci, kterou si Al-Džazíra získala mezi Kurdy, se vymykal půlhodinový dokumentární pořad o Kurdech v Iráku, odvysílaný na této stanici ve druhé polovině roku 2003 v rámci seriálu Pod drobnohledem. Jeho hlavním tématem je požadavek kurdských stran na federativní uspořádání Iráku, ne nepodobné tomu v bývalém Československu.
Zde je úplný překlad komentáře a interview z tohoto dokumentárního filmu:
|
| Fajlíjové představují zvláštní skupinu mezi iráckými Kurdy. Podle jednoho zdroje tvoří až 10% všech Kurdů v Iráku, čímž by jejich počet dosahoval 450 000. Podle jiného zdroje se jejich etnický název odvozuje od jména starověkého národa Parthů. Zatímco většina Kurdů se hlásí k islámu sunnitské větve, Fajlíjové jsou šíité. Na rozdíl od převážné části Kurdů, kteří se dorozumívají jedním ze dvou hlavních dialektů kurdštiny, původní řeč Kurdů Fajlí je blízká íránskému jazyku górání, někdy považovanému za vzdálený kurdský dialekt. Mnoho Fajlíjů však užívá arabštinu jako hlavní jazyk, což má důvody zeměpisné: jen menší část jich totiž žije ve vlastním iráckém Kurdistánu (města Mandalí, Chánikín, Badra) a naopak většina je roztroušena mezi dominantní arabskou populací ve středním a jižním Iráku. Údajně největší koncentrace Kurdů Fajlí se nachází ve městě Al-Kút na dolním toku Tigridu. Řada jich žije také ve městech Baakúba, Bagdád, al-Hilla, al-Amára, am-Násiríja a al-Basra. Toto osídlení je výsledkem poměrně nedávných změn v životním stylu Kurdů Fajlí.
Tradičně byli Fajlíjové rozděleni do 24 kmenů. ...
|
Jaký byl pro Kurdy právě končící rok 2004?
Čeho dobrého se v něm dočkali a naopak jaké výzvy a nebezpečí s sebou přinesl?
A jaké výhledy do roku 2005 vyplývají pro Kurdistán z letošního vývoje?
O zodpovězení těchto otázek se pokusí následující souhrn.
Událost číslo 1: Týden „nepokojů“ v Sýrii
...
|
- obsahový redaktor: Petr Kubálek (kurdistan@centrum.cz)
|
|
|
