 |
|
Z P R A V O D A J S T V Í
| V Bagdádu dnes skončil soud se čtyřmi představiteli bývalého iráckého režimu. Irácký nejvyšší trestní tribunál je uznal vinnými ze zločinů proti lidskosti, které spáchali v souvislosti s chemickým útokem na kurdské civilisty z roku 1988. Byl vynesen jeden rozsudek smrti, dvakrát trest vězení na 15 let a jednou na 10 let.
Hlavním odsouzeným je Alí Hasan al-Madžíd at-Tikrítí, bratranec svrženého a popraveného iráckého prezidenta Saddáma Husajna. Al-Madžíd, který je díky tomuto útoku znám pod přezdívkou Chemik Alí, má skončit na oprátce.
Příbuzný Saddáma Husajna stál za náletem na kurdské město Halabdža. Irácká vojenská letadla tam 16.března 1988 shodila bomby s mezinárodně zakázanými otravnými plyny. Zemřelo přes 5000 civilistů, další tisíce mají trvalé následky.
Aktualizace: Odsouzený Alí Hasan al-Madžíd at-Tikrítí byl popraven v pondělí 25.ledna 2009.
<< celý text
|
| Tři američtí občané, kteří byli letos v červenci zadrženi v íránském Kurdistánu, budou čelit obžalobě ze špionáže. Informovala o tom íránská a světová média s odvoláním na prohlášení, které včera poskytl nejvyšší státní zástupce v Tehránu Abbás Džáfarí Doulatábádí.
Dva muži a jedna žena, vesměs ve věku od 27 do 31 let, se letos v červenci vydali na pěší túru v okolí letoviska Ahmad-áwá v iráckém Kurdistánu. Zadržely je íránské bezpečnostní síly poté, co trojice pravděpodobně vstoupila na íránské území nebo do hraničního pásma mezi Irákem a Íránem.
<< celý text
|
| Strana pracujících Kurdistánu (PKK), která od roku 1984 vede ozbrojený boj proti Turecku, vyšle na jeho území dvě „mírové skupiny“ svých členů z Iráku a jednu z Evropy, aby tak demonstrovala vůli k nenásilnému urovnání konfliktu. Dnes o tom informovala tisková agentura AFP s odvoláním na agenturu Fırat, která je blízká straně PKK. Tu řadí Turecko, Evropská unie a USA mezi teroristické organizace.
V posledních dnech Spojené státy uvalily finanční sankce na tři přední činitele PKK. Jak uvádí prohlášení ministerstva financí USA ze 14.října, předáci PKK Murat Karayılan, Ali Rıza Altun a Zubayir Aydar jsou „významnými zahraničními překupníky drog“. Podle zpráv tiskových agentur AP a DPA ze 14.října tak mohou být zmrazeny jejich případné bankovní účty ve Spojených státech. Rovněž to pro americké občany znamená zákaz uzavírat obchody s uvedenými osobami – trestem může být až 30 let vězení nebo pokuta, která u firem může dosáhnout až 10 milionů dolarů.
Aktualizace: Očekávané „mírové skupiny“ z Iráku přijely na turecké území v pondělí 19.října. Jednalo se o osm veteránů ozbrojeného boje ze základny PKK v oblasti pohraniční hory Kandíl a 26 osob z uprchlického tábora Machmúr, mezi nimiž byly ženy a děti. Jak ve své zprávě z 20.října uvedla agentura AFP, 30 navrátilců zřejmě stane před soudem, ale všichni po výslechu vedeném státními zástupci zatím zůstávají na svobodě. Údajně s sebou přivezli seznam návrhů k ukončení násilí.
Zvláštní autobus s Kurdy vracejícími se z Iráku přivítaly davy lidí. (Podle zprávy agentury AFP z 19.října jich jen v Diyarbakıru bylo 100 tisíc.) Během uvítání se ozývala hesla oslavující PKK a bylo vidět její vlajky. To vzbudilo nevoli mezi tureckou veřejností a politickou opozicí; kriticky se vyjádřil i dosluhující premiér samosprávného iráckého Kurdistánu Néčírván Bárzání. Agentura AFP 26.října uvedla, že příjezd další „mírové skupiny“ do Turecka byl odložen.
<< celý text
|
| Ve švýcarském Curychu dnes ministři zahraničí Turecka a Arménie – Ahmet Davutoğlu a Edvard Nalbandian – podepsali dohodu o obnovení diplomatických vztahů a hraničního styku oběma zeměmi. Dohodu ještě musí ratifikovat turecký a arménský parlament. Informovala o tom britská stanice BBC a další světová média.
Dnes podepsaná mezistátní dohoda počítá i s ustavením komise historiků, která má zkoumat masakry Arménů v Osmanské říši v roce 1915. Právě tato historická kapitola nejvíce blokuje vztahy mezi oběma národy. Jejich političtí i akademičtí představitelé se liší jak v odhadu počtu obětí, tak v hodnocení událostí první světové války, které Arméni považují za tureckou genocidu vlastních předků.
Ve Švýcarsku, kde byla průlomová turecko-arménská dohoda podepsána, je popírání arménské genocidy klasifikováno jako trestný čin. V roce 2007 zde byl k peněžitému trestu odsouzen předseda turecké levicové Dělnické strany (İşçi Partisi) Doğu Perinçek poté, co na území Švýcarska opakovaně veřejně označil genocidu Arménů za lež.
V době existence Osmanské říše žili Arméni v sousedství Kurdů. Na venkově byli většinou podrobeni kurdským kmenům, kterým museli platit daně a poskytovat služby. První velké masakry Arménů v letech 1894-1896 spáchaly kurdské milice. Na zabíjení v roce 1915 se někteří Kurdové podíleli, zatímco jiní Armény zachraňovali.
<< celý text
|
| Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová i její resortní kolegové z Ruska a Francie se v sobotu zúčastní v Curychu slavnostního ceremoniálu.
Zástupci Turecka a Arménie naváží diplomatické vztahy a podepíší dohodu, která umožní otevření jejich vzájemné hranice.
Jedná se o historickou dohodu, protože oba národy dosud nesmiřitelně rozděloval spor o krvavé události z let 1915 až 1918. Jerevan tvrdí, že násilnosti na území tehdejší Osmanské říše vedly ke smrti půldruhého milionu Arménů a událost lze nazvat genocidou.
Ankara naproti tomu udává počet obětí na 600 tisíc a tvrdí, že šlo o spontánní násilí, které vyplynulo z podpory, kterou většina Arménů na území Osmanské říše poskytla nepřátelské ruské armádě.
<< celý text
|
| Samosprávný Region Kurdistán na severovýchodě Iráku zažije v sobotu 25.července trojí volby: bude se vybírat nový prezident Kurdistánu a složení autonomního parlamentu o 111 poslancích. Současně s tím proběhne referendum o ústavě Kurdistánu, jejíž návrh odhlasoval autonomní parlament na své řádné schůzi ve středu 24.června.
Text ústavy mj. územně definuje irácký Kurdistán jako „historicko-geografickou entitu“ a vyjmenovává současné administrativní jednotky, které Kurdistán ideálně mají tvořit.
Podle návrhu ústavy jsou úředními jazyky autonomního Kurdistánu kurdština a arabština (stejně jako v celém Iráku). Na úrovni místních samospráv se k nim mohou řadit ještě turkmenština a syrština, ve vzdělávacích institucích i arménština.
<< celý text
|
| Pět českých spisovatelů navštívilo irácký Kurdistán na pozvání svých místních kolegů. Jejich setkání, které uspořádal Svaz kurdských spisovatelů, se konalo ve dnech 19.-21.dubna ve městě Duhók.
Českou literaturu v Kurdistánu zastupovali předseda českého PEN klubu Jiří Dědeček, předseda české Obce spisovatelů Vladimír Křivánek, dramatička Daniela Fischerová, prozaička Jana Červenková a autorka dětské literatury Ivana Pecháčková.
Aktualizace: Česká televize se události věnovala v pořadu Světadíl ve středu 20.května. Díl pořadu je možné shlédnout na internetu.
<< celý text
|
| Turecká vládní Strana spravedlnosti a prosperity (AKP) vyšla jako celkový vítěz z komunálních voleb, které se uskutečnily v neděli 29.března. Volební podpora strany přesto poklesla na historicky nejnižší úroveň. Vyplývá to z předběžných výsledků, které den po volbách zveřejnila turecká média.
Na kurdském jihovýchodě Turecka posílila na kurdská témata orientovaná Strana za demokratickou společnost (DTP) právě na úkor umírněně islamistické AKP.
Volby ve východních oblastech Turecka včetně kurdských provázely konflikty, při nichž bylo zastřeleno šest lidí a zraněno okolo 100 dalších.
<< celý text |
| Jako v minulých letech, bude i letos Kurdské občanské sdružení pořádat oslavu kurdského Nového roku – Nauróz (v kurdské variantě latinky psáno Newroz). Ten vždy připadá na první jarní den.
Pražská oslava se uskuteční v sobotu 28.března od 18 hodin v kulturním domě Ládví (u stejnojmenné stanice metra).
<< celý text |
| Ve většině Iráku se tento týden konají volby do provinčních rad. Volby se uskuteční v sobotu 31.ledna, ale již dnes půjdou k volebním urnám zaměstnanci policie a armády, pacienti v nemocnicích a vězni.
Volit budou obyvatelé 14 z celkových 18 provincií Iráku. Výjimkou jsou tři provincie, které tvoří samosprávný Region Kurdistán – Duhók, Haulér a Slémání – a také mnohonárodnostní provincie Karkúk, kde stále zůstává otevřená otázka jejího případného připojení k autonomnímu Kurdistánu. V těchto oblastech odvolí pouze Iráčané, kteří pocházejí z některé ze 14 „volebních“ provincií. Jedná se převážně o lidi, kteří do relativně klidného Kurdistánu přišli jako uprchlíci před násilnostmi.
Poslední provinční volby se v Iráku konaly současně s parlamentními volbami v lednu 2005. Poznamenal je bojkot ze strany většiny sunnitských Arabů. Díky tomu tehdy Kurdové získali vysoké zastoupení v provinciích se smíšeným obyvatelstvem. O tento vliv nyní zřejmě přijdou.
<< celý text
|
| Na Nový rok byl v Turecku spuštěn první tamější televizní kanál s nepřetržitým vysíláním v kurdštině. Nový kurdský program TRT 6, který lze přijímat i přes satelit, patří pod státní rozhlasovou a televizní stanici TRT. To posiluje skepsi některých kurdských politiků a intelektuálů, podle kterých načasování startu vysílání může souviset s březnovými komunálními volbami v Turecku. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA.
<< celý text
|
| Irák po čase opět zasáhl velký teroristický útok: v národnostně smíšeném městě Karkúk (většinou se uvádí jako Kirkúk) včera zemřelo zhruba 50 osob při explozi, kterou způsobil sebevražedný útočník v restauraci plné lidí. Poslední údaje tiskových agentur uvádějí počet mrtvých mezi 45 (agentura AFP) a 55 (agentura Reuters) a shodují se na tom, že zraněných je kolem stovky.
Jak informovala světová média, v restauraci se v době teroristického útoku konala schůze mezi představiteli přední kurdské strany – Vlasteneckého svazu Kurdistánu – a arabskými lokálními politiky a kmenovými předáky z okolí města al-Hawídža, které leží na západě provincie Karkúk. V čele Vlasteneckého svazu Kurdistánu stojí současný irácký prezident Džalál Tálabání, který byl právě včera na návštěvě Karkúku.
<< celý text
|
| Kandidát Demokratické strany na prezidenta USA Barack Obama plánuje, že v případě svého vítězství bude usilovat o schůzku mezi vrcholnými představiteli Turecka a iráckých Kurdů. Uvádí to ve čtyřstránkovém dokumentu nazvaném Silnější partnerství s Evropou za bezpečnější Ameriku, který byl zveřejněn na jeho internetových stránkách. Cílem přímých jednání by mělo být dosažení „komplexní dohody, která by řešila hrozbu PKK“ – Strany pracujících Kurdistánu, kterou USA, Turecko i Evropská unie řadí na seznam teroristických organizací.
Nicméně podle vydání kanadského deníku Globe and Mail z 27.října by iráčtí Kurdové jako budoucího prezidenta USA viděli raději kandidáta Republikánské strany Johna McCaina. Alespoň to vyplývá z namátkového průzkumu, který provedl dopisovatel listu Mark McKinnon. Zjistil, že většina jím dotázaných Kurdů v Iráku dává přednost McCainovi, neboť ve srovnání s Obamou „je u něj pravděpodobnější, že by podpořil jejich sen o nezávislosti, a méně pravděpodobné, že by stáhl americké vojáky ze země“.
<< celý text
|
| Letošní oslavy kurdského Nového roku (Nauróz, v kurdské latince Newroz) provázely policejní zásahy proti Kurdům v Sýrii a Turecku.
<< celý text |
| Letošní ročník filmového festivalu Febiofest nabízí k shlédnutí kurdský snímek Půlměsíc. Film natočil v koprodukci čtyř zemí nejznámější současný kurdský režisér Bahman Kubádí (Bahman Ghobadi).
Film se bude promítat pouze v Praze, a to v pátek 28.března a v pondělí 31.března. Bližší informace poskytují stránky festivalu Febiofest.
<< celý text
|
| Kurdský celovečerní film Želvy mohou létat, nazvaný podle lidového podobenství, se bude promítat v českých kinech.
Díky každoroční filmové přehlídce Projekt 100 bude tento hraný snímek v rozmezí 10.ledna až 27.května postupně uveden (dle abecedního pořadí obcí) v Berouně, Blansku, Boskovicích, Brně, Bystřici pod Hostýnem, České Lípě, Českém Těšíně, Českých Budějovicích, Děčíně, Dvoře Králové nad Labem, Frenštátu pod Radhoštěm, Frýdku-Místku, Havířově, Hodoníně, Holešově, Hradci Králové, Hustopečích, Chebu, Chocni, Chomutově, Chotěboři, Chrudimi, Jablonci nad Nisou, Janských Lázních, Jeseníku, Jičíně, Jihlavě, Karlových Varech, Karviné, Klášterci nad Ohří, Kolíně, Kopřivnici, Krnově, Kyjově, Liberci, Litoměřicích, Litomyšli, Luhačovicích, Mělníku, Mostě, Neratovicích, Novém Boru, Novém Jičíně, Olomouci, Opavě, Ostravě, Otrokovicích, Pardubicích, Pelhřimově, Písku, Plzni, Poličce, Praze, Přerově, Přibyslavi, Rožnově pod Radhoštěm, Sokolově, Strakonicích, Sušici, Svitavách, Štětí, Šumperku, Táboře, Teplicích, Tišnově, Trutnově, Třebíči, Třešti, Třinci, Turnově, Uherském Brodu, Uherském Hradišti, Uničově, Ústí nad Labem, Valašském Meziříčí, Velké Bíteši, Velkých Karlovicích, Veselí nad Moravou, Vimperku, Volyni, Vsetíně, Vyškově, Zábřehu a Zlíně.
Bližší informace o projekcích jsou k dispozici na stránkách Projektu 100.
<< celý text
|
| Výbuch nálože v zaparkovaném automobilu dnes zabil nejméně čtyři osoby ve městě Diyarbakır (kurdsky též Áméd), které je neoficiální metropolí kurdských oblastí Turecka.
CNN s odvoláním na místní bezpečnostní zdroje uvádí, že nálož odpálená na dálku měla zasáhnout projíždějící vozidlo turecké armády. Podle tureckých médií jsou mezi zraněnými i žáci, kteří v době exploze odcházeli z nedaleké školy.
Další zpravodajství v češtině:
Aktuálně.cz
Novinky.cz
<< celý text
|
| Prezident autonomního iráckého Kurdistánu Masúd Bárzání zrušil cestu do Bagdádu, kde se měl setkat s americkou ministryní zahraničí Condoleezzou Riceovou. Podle včerejší zprávy britské stanice BBC tak chce Bárzání vyjádřit nevoli nad tím, že USA poskytly zpravodajské informace pro nedávné nálety na irácké území.
Bárzáního rozhodnutí oznámil jeho synovec Néčírván Bárzání, který je premiérem autonomní vlády iráckého Regionu Kurdistán. Sám rovněž kritizoval postoj USA k tureckým vojenským operacím na iráckém území.
Agentura Reuters uvádí, že mluvčí amerického ministerstva zahraničí Bryan Whitman v pondělí 17.prosince přiznal zpravodajskou podporu tureckým útokům. „Spojené státy nadále pomáhají turecké vládě s informacemi, které jí pomohou řešit situaci s povstalci,“ řekl Whitman. Odmítl ale zodpovědět otázku, zda USA daly Turecku přímý souhlas s posledními nálety. Kurdská agentura Pajámnér však tvrdí, že americký souhlas s akcí oznámil turecký náčelník generálního štábu Yaşar Büyükanıt.
<< celý text
|
| Kázem Dárábí z Íránu a Abbás Rihajjil z Libanonu, uvěznění v Německu za vraždu čtyř kurdských exilových politiků, byli propuštěni z vězení a deportováni do svých zemí. Dárábího při příletu do Tehránu přijal vysoký úředník íránského ministerstva zahraničí. Zprávy o tom přinesla německá tisková agentura DPA, Rádio Svobodná Evropa a íránská média.
Agentura DPA upřesnila, že Libanonec Rihajjil byl z německé věznice propuštěn a deportován 6.prosince a Íránec Dárábí ho následoval 10.prosince. Nejmenovaný západní diplomat v Bejrútu agentuře DPA řekl, že propuštění obou mužů je součástí Německem zprostředkované rozsáhlejší dohody o výměně zajatců mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které je podporováno Íránem.
<< celý text
|
| Kurdský hudební skladatel Kádir Dílán (Qadir Dîlan; 1928-1999), původně pochovaný na Olšanských hřbitovech v Praze, bude pohřben v rodné zemi: jeho tělo bylo exhumováno a letecky převezeno do autonomního
Regionu Kurdistán v Iráku.
<< celý text
|
| Vrchní státní zástupce v Turecku dnes podal podnět k zákazu činnosti Strany za demokratickou společnost (DTP), která v tureckém parlamentu sdružuje převážně kurdské nezávislé kandidáty. O kroku dnes informoval deník New Anatolian.
<< celý text
|
| Ve čtvrtek 15. listopadu přijede na oficiální návštěvu České republiky turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan. Na Pražském hradě ho přijme prezident Václav Klaus.
<< celý text
|
| Letadla turecké armády údajně zaútočila na výcvikový tábor povstalců ze Strany kurdských pracujících (PKK) v oblasti severního Iráku. S odvoláním na neupřesněné představitele kurdské menšiny v Iráku o tom informovala agentura Doğan.
<< celý text
|
| Za nepřítele Spojených států označil americký prezident George Bush Stranu kurdských pracujících (PKK). V rozhovoru s tureckým premiérem Recebem Tayyibem Erdoğanem ve Washingtonu nabídl Ankaře pomoc v boji proti kurdským separatistům, v zájmu zastavení jejich útoků ze základen v severním Iráku.
<< celý text
|
| David Miřejovský, ČT24 (na původní adrese je i video s reportáží)
01.11.2007 – 20:03
Ankara – Způsob, jak zatlačit na kurdské povstalce, hledají Spojené státy, Irák i Turecko. To se chystá na válku, zatímco Američané mu dodávají satelitní fotky s pohybem ozbrojenců a do oblasti už přijela i americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.
<< celý text
|
- obsahový redaktor: Petr Kubálek (kurdistan@centrum.cz)
|
|
|
